„Rusko využívá momentů, kdy dojde ke zhoršení bezpečnostní situace, aby mohlo samo sebe prezentovat jako řešení na úkor Francie nebo Západu obecně. Nemá ale kapacity situaci zlepšit,“ říká expert.
Francie stále více omezuje styky s africkými státy, v nichž vojenské junty v uplynulých měsících provedly převraty. Paříž podle deníku Le Monde nařídila přerušit i kulturní projekty s těmito státy.
Místní odnož teroristické sítě Al-Káida se ve středu večer přihlásila k odpovědnosti za pondělní útok proti vládním jednotkám. Přibližně polovina země je mimo kontrolu vlády, tvrdí analytici.
Vojenské štáby Nigeru, Mali a Burkina Fasa se sešly v nigerské metropoli Niamey, kde rozhodly o „konkrétních opatřeních“ v případě, že se ECOWAS rozhodne „šířit válku“.
Vojenská junta, která na konci července svrhla nigerského prezidenta, nadále vzdoruje tlaku, aby jednala ještě před čtvrtečním summitem Hospodářského společenství západoafrických zemí.
Niamey/Abuja/Paříž/Bamako/Ouagadougou/Washington D.C./Moskva||ČTK|Zprávy ze světa
V letech 2011 až 2020 se počet motorek v Burkině Faso ztrojnásobil, dnes je má každý sedmý obyvatel země. Velký podíl na tom mají právě ženy. V době ekonomických těžkostí jsou díky tomu nezávislejší.
Po Mali opouští Francouzi také Burkinu Faso. Obě země se rozhodly vsadit na spolupráci s Ruskem a Moskva ráda ukáže, že i po invazi na Ukrajinu má na mezinárodní scéně spojence.
Při útoků ozbrojenců v Burkině Faso zemřelo nejméně 22 civilistů a tři policisté. Burkina Faso čelí islamistickému povstání skupin napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát.
Potraviny podle sociologa Daniela Prokopa nahradily energie v tom, co v současné době nejvíce ohrožuje rozpočty českých domácností. Od zimy narostly výdaje na jídlo o pět set korun.
Evropské země se z afrického regionu ale zcela stáhnout nechtějí. Momentálně hledají náhradní hostitelksou zemi, ve které by působily. V potaz připadá Niger.
„Varuji ty, kteří se budou řídit pouze svými sobeckými zájmy,“ zdůraznil nový vojenský lídr Burkina Fasa podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba a dodal, že bude ke zrádcům nekompromisní.
Vojáci uvedli jako důvod k převratu zhoršení bezpečnostní situace a neschopnost prezidenta Rocha Marka Christiana Kaborého sjednotit národ a účinně reagovat na výzvy, kterým čelí.
Před vojenským soudem v Burkině Faso stanou strůjci 34 let staré vraždy. V roce 1987 zabili Thomase Sankaru, prezidenta i autokrata, který je v Africe dodnes považován za hrdinu.
„Řekla jsem ano, protože jsem se zoufale chtěla dostat na seznam žadatelů,“ řekla jedna z žen. Uprchlice v Burkině Faso tvrdí, že jsou nuceny k protislužbám za udělení potravinové pomoci.
Ozbrojenci v noci na 5. června zaútočili ve vesnici na hranici s Nigerem, postříleli civilisty a vypálili domy. Šlo v zemi o dosud největší akci radikálů hlásících se k teroristickým organizacím.
Jednalo se o novináře, dva ze Španělska a jednoho z Irska, kteří se zajímali o problematiku pytláctví a ochranu volně žijících zvířat. Byl s nimi také člen místní ochranky, který se stále pohřešuje.
Mise OSN na severu Mali se účastní i čeští vojáci, podle vyjádření armády se však nikomu z Čechů nic nestalo. Národnost zraněných příslušníků mluvčí mise nesdělil.
Server BBC s odkazem na údaje policie uvedl, že bezpečnostní složky zachránily téměř 500 lidí a zadržely osm podezřelých. Zatím není jasné, jak se oběti na místo dostaly.
Západoafrická Burkina Faso se tento rok potýká s vlnou násilí ze strany islámských radikálů. V dříve relativně bezpečné zemi se začala situace zhoršovat na konci loňského roku.