Máme se lépe než před třiceti lety, ale společnost se rozděluje, komentuje život v Česku sociolog Prokop
Dlouhodobý výzkum PAQ Research přináší v pravidelných intervalech nová data, která se týkají zejména drahoty, inflace, přijímaných nebo diskutovaných opatření. Ve vysílání Radiožurnálu v dalším ze série rozhovorů výstupy prodiskutoval sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research Daniel Prokop.
Tento týden jsme publikovali nová data, která přinesla několik zajímavých zjištění. Zdá se, že máme co do činění s takzvanou inflací potravin. Co to je?
Potraviny trošku nahradily energie v tom, co užírá nejvíce rozpočty domácností, protože to, kolik dávají domácnosti za energie, se trošku zastavilo. Je to díky tomu, že domácnosti, které mají tuhá paliva, tak platí míň než v zimě. A zatím nepřišlo zdražování plynu, které očekáváme v červenci. Ale čím dál tím více dávají domácnosti za potraviny. Narostlo to od listopadu asi o pět set nebo šest set korun a roste to i v posledních měsících. Takže o pět set korun měsíčně dává průměrná domácnost za potraviny než v listopadu. A teď to roste na jaře, protože inflace se přehoupla ještě více do potravin.
Střední třídu nemá cenu zasypávat penězi, ale motivovat ji, aby se připravila na to, že ceny energií mohou být vysoké ještě několik let, myslí si Daniel Prokop
Je otázkou, kdy a kde se to zastaví. Na jaké hladině?
Energie pravděpodobně budou stagnovat a zdražení přijde v červenci, kdy avizují některé společnosti zdražování plynu. A potom bude kritická zima, kdy přijdou nižší teploty a podobně. A potraviny, to je kontinuální proces, který užírá typicky některým domácnostem. Vyšší střední třída, to vypadá, že si s tím umí poradit, protože jí ty náklady od listopadu nenarostly. Tam omezíte doručovací služby, omezíte luxusní nákupy, drahé chleby a podobně a ukočírujete to. Ale chudším rodinám s dětmi narostly náklady hodně, ty tam mají jen nezbytnosti.
Jediná skupina, která si s tím umí poradit z chudších lidí, jsou samostatně žijící důchodci. Ti drží své výdaje kolem čtyř tisíc korun na potraviny měsíčně od listopadu, přestože zdražují. Tak tam je to asi na úkor životní úrovně.
Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk publikoval zajímavý text, kdy se na situaci v Evropě, v České republice, v Německu, dívá prizmatem obyvatele Burkiny Faso. A je to velmi zajímavé, když se asi máme hůř, než jsme se měli, tak se stejně máme dobře.
Máme se dobře. Řada lidí se má lépe než před rokem 2019 díky změně daní. Řada lidí se má ale výrazně hůř. Takových třináct procent lidí má nízké, zbytkové příjmy. Když zaplatí potraviny a bydlení, tak jim zbývá stovka na člověka na den. Takže máme se lépe, než jsme se měli před třiceti lety, ale společnost se rozděluje. Inflace poškozuje typicky některé části společnosti a nesmíme to podcenit.
Většina českých domácností zvládá vycházet s penězi. Nejhůře jsou na tom ale senioři, kteří žijí sami
Číst článek
Jinak s Burkinou Faso, určitě ta metafora je dobrá, ale představte si, že by někdo napsal článek, že nějaký obyvatel Číny nebo Ruska se kouká na to, jak funguje demokracie v Česku a říká, že ta demokracie je výrazně lepší. Neměli bychom se asi porovnávat s těmi nejhoršími, řekl bych. Měli bychom dbát na to, aby se ta situace v Česku zlepšovala.
Berme pohled Petra Honzejka jako takový osvěžující netradiční úhel pohledu. Na kolik sledujete příklon v šetrnosti u lidí. Jsou to opravdu jen ty nízkopříjmové?
Strategie se hrozně liší. Je skupina lidí, která se poprvé propadá k chudobě. To jsou lidé z vesnic, kteří mají velké domy, a mají teď výrazně velké výdaje na energie, když to naroste. A oni si hledají nové práce. Takové ty melouchy a podobně.
To znamená, takové ty platby na ruku…
Ano, platby na ruku.
Mimo oficiální toky peněz…
Tak tak. A potom je skupina lidí, která se snaží šetřit na potravinách, což jde samostatně žijícím důchodcům. Oni bohužel umí redukovat to málo, co na potraviny mají, ale je to na úkor jejich kvality života. A potom vyšší střední třída se snaží šetřit na potravinách. Ale obecně inflace zasahuje části společnosti jinak.
Češi se s inflací snaží vyrovnat tím, že hledají další přivýdělek. Šetří také na jídle i oblečení
Číst článek
Chudým výrazně zhoršuje životní úroveň a střední třídě užírá úspory. A z toho by podle mě měla pramenit vládní pomoc, že by chudým měla pomáhat příjmově nebo sociálním tarifem v energiích. A těm bohatým spíš k tomu, aby využili úspory a investovali je třeba do fotovoltaiky, zateplení, tepelná čerpadla, chytré elektroměry, aby snížili před zimou energetickou náročnost svých domů. Takže mám pocit, že občas házíme do jednoho pytle, snažíme se pomoct všem příspěvky, ale opravdu střední třída potřebuje spíše pomoct připravit se na novu energetickou dobu.
Adekvátně střední třídě a jejím možnostem. Když se na to podíváme, tak patrně růst cen potravin bude zrychlovat i v dalších měsících, což společně s dalším růstem cen bude oddalovat začátek zpomalování meziročního růstu cen, se dá takhle soudit. Je to začarovaný kruh?
Inflace se trošku zastavuje sama, protože se počítá z té báze, ze základu, který když se zvýší, tak potom to nemá procentuálně kam růst. Takže když se to zvyšuje o absolutní částky stejně, tak je to z vyššího základu, takže procentuálně se snižuje. A začne se samo přirozeně snižovat. A musíme doufat, že intervence České národní banky a zchlazení ekonomiky přispěje k jejímu konci.
Češi dále podporují Ukrajinu
Co zajímavého přinesla nová data kromě toho, co jsme teď probrali?
Zajímavé je, že vlastně od začátku války na Ukrajině a příchodu uprchlíků se hovoří o tom, že solidarita v Česku bude trvat týdny a poklesne to a podobně. A my sledujeme, kolik lidé přispívají na Ukrajinu, ať už na uprchlíky, nebo přímo do Ukrajiny, a to v podstatě až do teďka roste. Průměrná domácnost přispěla nějakých 1500 korun. Většina domácností dala aspoň korunu.
A moc se ani nemění takové ty věci, jako je začlenění uprchlíků nebo jestli jsou lidé pro přijetí uprchlíků. Takže postoje jsou relativně stabilní. Nedochází k propadu solidarity, jak se hodně lidí bálo pár týdnů po příchodu uprchlíků. To neznamená, že se to nebude měnit na podzim, když se spojí ekonomická krize s problémy ve vzdělávání a podobně. Ale zatím to vypadá, že solidarita je trvalá ve většině společnosti.
22:10
Chování Čechů už poslední vlny nezměnily. Pětina neočkovaných stejně do restaurací chodila, říká sociolog
Číst článek
Říkáme to každý týden v rozhovoru s vámi. Tenhle váš unikátní průzkum začal při jedné z výrazných covidových vln a pokračujete na tom vzorku tematicky i do dnešních dnů. Zabývali jste se i teď covidem? Protože čísla, když se podíváme na denní nárůst, tak ten se zase zvyšuje, nejenom v České republice, ale vidíme to i na datech v Portugalsku a dalších zemích. Ptáváte se na očkování?
Ptáme se na očkování. Tam vzbuzuje obavy to, že klesá zájem o přeočkování proti covidu. Zatím se ptáme jen lidí, kteří nemají tři dávky, protože asi až teď se rozhodlo, že bude čtvrtá dávka. Ale rozhodně ta část lidí, která má jenom základní očkování a měla by třeba mít tři dávky, protože jsou starší a podobně, tak ta od prosince výrazně ztratila zájem.
Počet lidí, kteří mají tři dávky nebo o ně mají zájem, se propadl od zimy o pět až šest procentních bodů. A pokud vláda chce zejména přeočkovat starší lidi, tak by měla s kampaní začít teď. Neměla by to nechávat na konec srpna, ale měla by se začít snažit, aby se ta část lidí, která potřebuje nebo je ohrožena covidem a jeho potenciálním návratem, nechala přeočkovat před podzimem.
Pokles se zejména týká starších lidí bez maturity, které jsme nestačili proočkovat. V rámci starších lidí se výrazně proočkovali vysokoškoláci, lidé s maturitou, ale k těm lidem z nižších tříd se to nedostalo z nějakého důvodu. A u nich teď klesá i zájem. Takže tam je velké riziko před podzimem, že to může být skupina lidí, která bude znova ohrožená nějakou vlnou, vlnkou covidu.
Energetický tarif
Vláda projednává takzvaný úsporný energetický tarif pro domácnosti. Říkal to ministr Jozef Síkela. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent. Tu by měli dostat prakticky všichni?
Neznám detaily, ale z toho, co je v médiích, jsem pochopil, že to mohou dostat prakticky všichni. Což je otázka, jaký to má smysl. Když dáte každému slevu na nějakou první megawatthodinu, která bude činit třeba pět tisíc ročně nebo něco takového, tak je to stejné, jako když to pošlete na účet, když to dáte všem lidem.
20:09
Pomohl by chytrý elektroměr. Až polovina lidí sleduje spotřebu energií, ale neumí srovnávat, říká Prokop
Číst článek
Může to být v něčem lepší, že to lidé dají opravdu za elektřinu a ne za něco jiného, ale v něčem je to naopak horší, než je podporovat na straně příjmů. Vyšle to takový signál, že jsme zlevnili energie, a lidé se nebudou snažit omezit spotřebu. Naopak spotřeba poroste. To je jedno riziko.
A bude to administrativně náročnější, než jim to poslat na účet, když o to budou žádat. Takže je otázka, jak tím tarifem motivovat ke snížení spotřeby a jestli to nemá cílit jen na nějaké vybrané části společnosti. Asi by to bylo lepší, kdyby to mířilo na zranitelné části společnosti.
Druhá možnost je, kdyby to nebyla dotace na první megawatthodinu, ale kdyby to bylo regulování ceny té první megawatthodiny, protože to částečně může jít ze zisku dodavatelských společností. Oni si to vynahradí v jiných částech ceny, u spotřeb, které jdou nad rámec první megawatthodiny. Posílí to motivaci lidí, aby redukovali spotřebu co nejvíc k té základní, když regulujete základ a necháte nižší zbytek. Také by to mělo svoje nevýhody, ale myslím si, že dávat dotaci na první megawatthodinu všem, tak je úplně to samé, jako jim to dát do oblasti příjmů.
Mluvil jste o tom, že v tomto případě by byla složitá administrace. Z těch dostupných informací mátě představu, jak je to vymyšlené?
To vůbec nevím. Ale jde o to, že na straně příjmů, kdybychom řekli, že každý by měl dostat nějaký příspěvek na základní energetickou spotřebu, tak to v podstatě všechny domácnosti mají platit nějaké daně nebo mají důchody. Takže tam administrovat mnohem jednodušeji. Otázka je, jestli má smysl dávat úsporný tarif, který všem redukuje cenu, dávat nějakou dotaci a nedat jim to do příjmů.
Ale třeba je to vymyšlené nějak lépe, že motivuje k redukci spotřeby. Je potřeba, aby politika na straně cen energií nemotivovala lidi, ať spotřebovávají více. Jsou tam další nástroje v těch cenách. Třeba příspěvek na obnovitelní zdroje, tak ten se platí asi 500 korun na megawatthodinu. Tam by mi přišlo také rozumné třeba říct, dobře, bude se to platit od třetí megawatt hodiny. U toho, kde lidi mají nějakou možnost volby.
V čem je kouzlo té první megawatthodiny?
Průměrná spotřeba jsou asi dvě megawatthodiny v elektřině. A tu první si nemůže odpustit skoro nikdo.
19:22
Daniel Prokop: Chudí lidé cítí deprese téměř dvakrát častěji než bohatí. Často neví, jak to řešit
Číst článek
Takže tam nikdo neušetří.
V podstatě nikdo nemůže omezit spotřebu níž. Nebo málo lidí. A poptávka tam nezávisí vůbec na té ceně. Takže když se to zvýší, tak první megawatthodinu spotřebují stejně všichni, když se to sníží, tak také. Naopak ve vyšších patrech může poptávka záviset na ceně energie. Takže má jistý smysl regulovat cenu první megawatthodin, anebo na ni přispívat části společnosti, nízkopříjmovým. Přispívat na to všem, když ji vlastně všichni spotřebují, to je to samé jako jim to poslat na účet.
Když se dívám do podkladů, tak tam je jedna varianta, že z dosavadních informací vyplývá, že by celý systém mohl fungovat přes státního operátora trhu s energiemi, kterému vláda pošle peníze z rozpočtu a ten je následně pošle obchodníkům s elektřinou a plynem a ti tuhle jakoby slevu promítnou do záloh pro jednotlivé zákazníky. Lidé tak nebudou muset o nic žádat, protože ten tarif bude uplatněn automaticky. Jak tomu rozumíte?
Tak to by byla asi nějaká relativně jednoduchá administrace peněz, aby se o to nikde nežádalo. Nejhorší by bylo, kdyby to byla plošná dávka, která má směřovat všem, ale navíc se o ni musí žádat. To by byla nejhorší kombinace, která jde udělat. Pořád je ta otázka, když se to dá všem, jestli je nutné toto zřizovat. Nemá smysl, nevím, třeba o tisícovku zvýšit slevu na dani na děti a zvýšit důchody a podobně. Dát to lidem jakoby do příjmů, aby měli víc peněz na uhrazení první megawatthodiny. Jestli je nutné vymýšlet hodně složitý systém, jehož cílem je vlastně každému dát pět tisíc ročně.
Myslíte si, že bude také záležet na tom, na co lidé danou energii používají? Jestli například zda elektřinou topí, zda ohřívají vodu. Byly takové debaty, že by se to nemělo týkat dobíjení elektromobilů…
Asi by to nemělo být na bazény. Pokud je tam nějaký tarif, který umí odlišit extenzivní spotřebu.
Sociální podpora
Už na začátku jsme se bavili o tom, co by pomohlo eventuálně střední třídě. Tady jsme vlastně u toho, že v energetickém tarifu by pro střední třídu mohly být prvky, o nichž už jsme mluvili.
Podle mě by pomohlo, kdyby stát ještě víc podporoval decentralizovanou fotovoltaiku na střechách. Třeba lepší politiku výkupních cen, menší limity na to, kolik tam můžete mít těch kilowattů výkonu. Chystá se nový program Zelená úsporám, ale bylo by dobré, kdyby byl v čas a kdyby to bylo masivnější, aby lidé už v létě investovali do zateplení domů.
100 korun na člověka na den: chudých domácností přibývá, ukazují exkluzivní data
Číst článek
Prostě myslím, že střední třídu nemá cenu zasypávat penězi, ale naopak ji motivovat a pomáhat jí k tomu, aby se připravila na to, že ceny energií mohou být vysoké třeba několik let. Má cenu spíš investovat do nějaké efektivity bytů. Ne každý to může udělat. Píšou mi lidi, kterým obrovsky narostla spotřeba v domech. Oni vypadávají ze sociální podpory, protože mají příjmy kolem 35 tisíc a výdaje kolem dvaceti. A ti vypadávají ze sociální podpory, nemohou si dovolit ani investice do většího zateplení a podobně.
Sociální podpora v Česku míří na nějakých spodních pět procent, anebo to dáváme všem. My potřebujeme střední cestu, aby mířila na dvacet procent, která jsou dneska ohrožená. A je jedna věc, která se dá udělat velmi jednoduše. Příspěvek na bydlení je limitován takzvanými normativy. Takže říká, že když jste člověk, který žije ve dvou lidech ve středně velkém městě, tak byste za bydlení měl dávat do deseti, jedenácti tisíc. A to stropuje příspěvky na bydlení. Normativa, která to dnes stropují, jsou ale hrozně zastaralá. A když my to počítáme, tak některým typům domácností by se to mělo zvýšit o tři, čtyři tisíce korun, čímž by se zvýšila podpora v příspěvcích na bydlení a efektivně by zasáhly spodních patnáct procent.
Tam je ještě jedna nejasnost u energetického tarifu. Jak by se dotkl, nebo nedotkl těch statisíců lidí, kteří žijí na sídlištích?
Kvůli dálkovému teplu? Dálkové teplo také narostlo u domácností, které máme v panelu. Takže v podstatě to narostlo všem, tak by asi ušetřili na zbytku té elektřiny. Je otázka, jestli se to má týkat těchto domácností. To nedokážu teď odpovědět.
Uvidíme, s čím vláda přijde, jak ten návrh bude doopravdy vypadat. Kdybyste se měl ohlédnout za těmi našimi předchozími rozhovory z toho, co jsme probrali. Z vašeho pohledu, zlepšilo se někde něco, zjednodušily se někde ty žádosti, o kterých jsme kriticky mluvili?
Je posun v příspěvku na bydlení. Tam se musí zažádat, což říkám čtenářům i posluchačům, na začátku července se znovu musí doložit výdaje a můžete znovu zažádat o příspěvek na úřadu práce. Takže určitě to neprošvihněte a prvních čtrnáct dní ideálně si to zkuste zjistit a dojít na úřad práce, pokud máte problémy. Ale potom není nutné dokazovat příjmy každý kvartál. Takže další kolo, pokud vím, bude až v lednu.
Zlehčilo se i trošku to, co se musí vypisovat, struktura těch výdajů za bydlení. Byla to hrozně podrobná struktura, to se trošku zlehčilo. Bohužel tam pořád není digitalizace, takže to funguje tak, že když to uděláte digitálně a pošlete to digitálně, tak si to tam vytisknou a přepisují to tam do aplikace na úřadu práce. Takže ani digitální podání nejde udělat bez toho, aniž byste doložil papírově příjmy a výdaje. Takže je tam hodně kroků, které se musí ještě zlepšit. Digitalizace, zjednodušení žádosti, která je pořád složitá. Ale aspoň se tam podle mě podařilo odstranit to, že se tam každý kvartál musí prokazovat znovu příjmy a výdaje a je to jednou za půl roku. To bych řekl, že je zlepšení.
