Odlet kandidáta, kterého venezuelská opozice i několik zahraničních vlád považují za legitimního vítěze červencového prezidentského klání, je podle agentury AP vážnou ranou snahám zbavit Madura úřadu.
Venezuelská ústřední volební komise, loajální autoritářské vládě, už v pondělí označila za zvoleného prezidenta na další období dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura.
Madura kvůli tomu kritizovaly Spojené státy nebo Brazílie. Aliance nicméně zaregistrovala jiného kandidáta, aby nepřišla o možnost účastnit se voleb, uvedla agentura Reuters.
Z Venezuely za posledních osm let odešlo do zahraničí přes šest milionů lidí. Emigrace tak mimo jiné způsobila, že na venkově zůstala řada osamělých žen, které musejí zastávat práci mužů.
Venezuela a Kolumbie oznámily 11. srpna svůj záměr vyměnit si velvyslance. Kromě výměny velvyslanců proces normalizace vzájemných vztahů umožňuje úplné znovuotevření více než 2000 km dlouhé hranice.
Spolupráce má spočívat v oblasti ropy, petrochemie, cestovního ruchu a kultury. Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal smlouvu za přítomnosti svého íránského protějšku Ebrahíma Raísího.
Venezuela měla už v dubnu zaplatit za 11 milionů dávek 64 milionů dolarů. „Pošlete nám vakcíny, nebo nám vraťte peníze. My víme, kam je jít koupit,“ řekl na státní televizi Maduro v červenci.
„Hlavním problém je, že při cyklu hyperinflace centrální banka nikdy nedokáže aktualizovat měnový systém dostatečně rychle,“ uvedl ekonom Asdrúbal Oliveros.
Venezuela dosud zaznamenala podle Madurovy vlády 76 029 nakažených koronavirem, a na 635 úmrtí v souvislosti s nákazou. Za poslední den se v zemi potvrdilo 907 infikovaných koronavirem.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro omilostnil stovky politických vězňů, k čemuž přispěla jednání s částí opozice. Ta však jednala za zády Juana Guaidóa, lídra opozice.
Saharský písek v ovzduší může sice vytvářet krásně zbarvené západy slunce i zpomalit cyklóny během hurikánové sezony, problémy ale může způsobit lidem s chronickými dýchacími potížemi.
„Situace v zemi není tak vážná proto, že je Venezuela velice izolovaná, a kvůli pandemii navíc došlo k dalšímu omezení přístupu lidí na její území,“ popisuje ekonomka Nina Stredelová.
Tento týden označil Maduro za týden žen a vyzval k zastavení násilí na ženách. „Ženu ani květinou neuhoďte, absolutní respekt k ženám,“ uvedl Maduro, jehož kritizují za porušování lidských práv.
Bezpečnostní síly nechtěly opozici vpustit do parlamentu. Nakonec ustoupily, ale teprve až když v budově skončilo zasedání poslanců podporujících Parra. Zasedání opoziční většiny se pak konalo potmě.
Na nedělní zasedání parlamentu nevpustila vládní strana Madura opozici. Ti proto do funkce na vlastní schůzi zvolili Guaidóa, který se před rokem prohlásil za dočasnou hlavu státu.
Maduro tvrdí, že cílem spiknutí, které podle něj zosnovali opoziční lídří Guaidó a López, bylo přepadnout dvě vojenské posádky a vyvolat násilnosti v šesti státech venezuelské federace.
„Lidé jsou současnou situací ohroženi na životě. Oproti předchozím měsícům už nejsou ochotni jít do ulic – už nemají sílu a chtějí hlavně přežít, ne do sebe nechat střílet,“ popisuje Martin Rey.
Podle opozice i řady ekonomů za ně ale může socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura a její nedostatečné investice do energetické infrastruktury.
Vězňové měli požadovat jídlo a stěžovat si na špatné zacházení. Odmítali také plánovaný převoz do vězeňských zařízení v odlehlých částech země, kde by je nemohli navštěvovat příbuzní.
Přes 20 procent dětí mladších pěti let tam trpí chronickou podvýživou. Červený kříž na konci března oznámil, že by dokázal v polovině dubna dodat pomoc „v prvním kroku pro 650 tisíc lidí“.
Obyvatelé venezuelského Caracasu se v pátek znovu ocitli bez dodávek elektrické energie. Podle informací sdílených místními na sociálních sítích se údajně výpadek týká i dalších velkých měst v zemi.