Německo má za sebou druhé nejdůležitější volby po těch parlamentních. V neděli se rozhodovalo o vládě v Severním Porýní-Vestfálsku, kde žije na 18 milionů lidí.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU po loňské porážce v parlamentních volbách z vnitřní krize a najít nový směr, který CDU po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá.
S odchodem Angely Merkelové končí jedna éra nejen pro Německo, ale celou Evropu. K řešení řady hlubokých krizí přispěla právě politička přezdívaná „Mutti“. Odchází za potlesku podporovatelů i kritiků.
Oznámil to v prohlášení, v němž ale přímo neoznámil svou rezignaci. Řekl, že CDU se po odchodu kancléřky Merkelové z předsednické funkce potýká s debatami o lídrovi, které je potřeba konečně vyřešit.
O vládě v Německu poprvé rozhodnou menší občanské strany, Zelení a FDP. Musí se rozhodnout, jestli vstoupí do koalice s vítěznou SPD nebo s druhou CDU.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
Nejhlasitějším a nejenergičtějším byl sice předseda křesťanských demokratů Armin Laschet, ale jeho až útočné vystoupení spíš naznačuje stoupající nervozitu uvnitř CDU.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
„Občané si tam myslí, že ochrana životního prostředí je pro ně příliš drahá. Akcentují především sociální otázky a problémy,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus polotiolog Lukáš Novotný.
Týdenní souboj mezi Laschetem a Söderem podle agentury Reuters neudělal valný dojem na voliče, kteří se odvrátili od konzervativní unie kvůli chaotickému přístupu k pandemii covidu-19.
Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale zároveň omezilo nabídku nájemních bytů ve městě.
Na podzim čeká Německo zásadní politická změna, protože kancléřka Angela Merkelová odejde po 16 letech z úřadu. Kdo by ji mohl nahradit v čele vlády největšího státu Evropské unie, zatím není jasné.
Pokud se odhady potvrdí, bude výsledek z Porýní-Falce nečekaně drtivým vítězství SPD. Průzkumy v této západoněmecké zemi předpovídaly vyrovnaný souboj CDU s mírně favorizovanými sociálními demokraty.
Díky zvolení se může Laschet před volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu. O ní ale rozhodne CDU společně s bavorskou sesterskou CSU, obě strany totiž v celoněmecké politice vystupují v koalici.
„Pokud by Polsko a Maďarsko dneska žádalo o vstup do Evropské unie, tak s podobou jejich dělby moci, jakou obě země mají, by nebyly do Evropské unie přijaty,“ řekl novinářům v úterý Merz.
„Od 1. ledna se věci změní. Velká Británie opustí společný trh a celní unii. Zbývá nám tak méně než 40 dnů, abychom dohodu o našich budoucích vztazích dokončili,“ popisuje politik David McAllister.
Předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie končí a hledá se náhrada. Strana rozhodne o jejím nástupci v dubnu. Stmelí nové vedení rozhádanou stranu, nebo ji čekají krušné chvíle?
Nešťastná volba zemského premiéra Thomase Kemmericha z liberální FDP v Durynsku odstartovala ideologickou válku o budoucnost Německa, píše ve svém komentáři deník Irish Times.
Vyhlášení klimatické nouze okamžitě zvedlo vlnu kritiky mezi politiky i ekology. Mezi odpůrce samozřejmě patří opozice v berlínském parlamentu. Například podle CDU jde o prázdné gesto.
Markus Söder také řekl, že funkcionáři Alternativy pro Německo chtějí návrat do 30. let. Podle něj není AfD občanskou stranou, protože rozeštvává společnost.
Nedělní zemské volby v Durynsku se můžou zapsat do poválečné historie Německa. Dvě donedávna nejsilnější strany v nich celkem získaly ani ne třetinu hlasů – úspěch naopak sklidila dvě protestní hnutí.
