Maďarsko a Polsko by se do Evropské unie nyní nedostaly, tvrdí kandidát na předsedu CDU Merz
Maďarsko s Polskem by v dnešní době kvůli současnému stavu jejich systémů dělby moci s žádostí o členství v Evropské unii neuspěly. V úterý to zahraničním korespondentům řekl někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který se uchází o post předsedy vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), a tím i o možnost stát se stranickým kandidátem na kancléře.
Evropská unie dlouhodobě kritizuje Maďarsko s Polskem za stav jejich politických systémů a za ohrožení nezávislosti justice a médií. Budapešť s Varšavou výtky odmítají.
V listopadu obě země zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027, protože nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu.
Polské a maďarské veto se vztahuje i na balík koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun). Pat se dosud vyřešit nepodařilo a několik zemí hrozí, že pokud názor Maďarsko a Polsko nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
Vývoj v Maďarsku a Polsku s obavami sleduje i Merz. „Pokud by Polsko a Maďarsko dneska žádalo o vstup do Evropské unie, tak s podobou jejich dělby moci, jakou obě země mají, by nebyly do Evropské unie přijaty,“ řekl novinářům.
Dohoda o Nord Stream 2
Merz zároveň prohlásil, že považuje za velikou chybu, že projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 nevzal v úvahu výhrady Polska. Dokončovaný plynovod, který vede po dně Baltského moře, proto vnímá jako problematický. „Protože byl realizován proti vůli pobaltských států a proti vůli Polska,“ řekl.
‚Facka Evropské unii.‘ Orbánovi se nelíbí průtahy se schvalováním vakcíny proti koronaviru
Číst článek
Pokud by podle Merze společná dohoda existovala, měla by Evropa také jednotný postoj k americkým sankcím vůči projektu. Spojené státy plynovod Nord Stream 2 dlouhodobě kritizují, což zdůvodňují obavou z přílišné závislosti Evropy na ruském plynu.
Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu z USA.
Americké sankce Merz odmítá. „Považuji je za absolutně nepřijatelné, je to vměšování do vnitřních záležitostí Evropské unie,“ řekl.
Merz v úterý zopakoval svůj návrh dvouletého moratoria na dokončení plynovodu. „Během něho bychom s Ruskem, ale také s Polskem a pobaltskými státy mohli dosáhnout kompromisu, za jakých podmínek tento projekt dokončit,“ uvedl. „Hospodářsky by bylo katastrofou projekt ukončit a investované miliardy odepsat,“ dodal.
Obnova transatlantických vztahů
Západní Evropa podle Merze energeticky a politicky nyní tento plynovod nepotřebuje, ale v dlouhodobém výhledu může být důležitou součástí infrastruktury Evropské unie.
Biden jmenuje ministrem obrany Lloyda Austina, píše Politico. Byl by prvním černochem v čele Pentagonu
Číst článek
Merz moratorium na dokončení plynovodu navrhl již v létě v souvislosti s případem otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Rusko podíl na otravě odmítá.
Merz se zahraničními novináři hovořil i o Spojených státech a Číně. Zvolení demokrata Joea Bidena novým americkým prezidentem vidí Merz jako šanci pro obrodu transatlantických vztahů, která za vlády dosluhující republikánské hlavy USA Donalda Trumpa značně utrpěly.
Pokud jde o Čínu, vyslovil se Merz pro jednotnou evropskou strategii. „Zní to jako obyčejné politické prohlášení, ale jsem o tom pevně přesvědčen,“ řekl. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj, že brzy nebude moci Evropa jednat s Čínou jako rovný s rovným.
