„Čína dlouhodobě považuje Evropu za velmi důležitou strategickou oblast, kterou chce mít za svého partnera,“ říká sinoložka Olga Lomová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Slabší byl minulý měsíc i dovoz, který se snížil o 7,3 procenta. Kromě slabé poptávky v zahraničí se Čína potýká také s menším zájmem nakupujících doma.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím HDP vzrostl o 0,8 procenta, což Reuters označuje za „slabé tempo“. Za důvody považuje slábnoucí poptávku doma i v zahraničí.
K vnitřním problémům se přidal růst nezaměstnanosti mladých. V komunistické zemi státního kapitalismu je celková nezaměstnanost jen lehce přes pět procent. Mezi mladými to je ale čtyřnásobek.
Vzestup čínského automobilového průmyslu pomohl podpořit odklon od fosilních paliv. Už v loňském roce Čína předstihla Německo a stala se druhým největším vývozcem automobilů na světě.
Vývoz z Číny se zvýšil i navzdory slabší poptávce z Evropské unie a Spojených států a pandemickým omezením, které dočasně uzavřely Šanghaj a další průmyslová centra.
Neveselý momentální obraz dokresluje fakt, že čínská ekonomika letos poroste tempem jen lehce nad tři procenta. Takhle špatný výsledek nevykázala státem řízená ekonomika 50 let.
Podle Rezkové je legitimita čínských komunistů založena na tom, že lidem slibují výkonnou ekonomiku, a tím i lepší život. Daný slib se nyní nedaří naplňovat, na změnu ve vedení to ale přesto nevypadá.
Náladu zahraničních investorů by mohly ještě zhoršit otřesy na čínském trhu s nemovitostmi. Fiskální zdraví Číny je ale lepší než ve zbytku světa a odliv peněz by tak mohl ještě zpomalit.
Peking má historickou šanci. Pokud totiž ruské prosbě vyhoví, definitivně si Západ i Spojené státy znepřátelí na dlouhou dobu a může očekávat případné ekonomické sankce.
