Rusko hledá pomocníka v případě kolapsu ekonomiky. Zásah čínských bank by nemusel stačit
Rusko doufá, že by mu s případnými ekonomickými problémy mohla pomoct Čína. Moskva spoléhá hlavně na to, že by tam posílala více ropy a plynu. Jenže se ukazuje, že Peking možná nebude chtít investovat miliardy dolarů do podlomené ruské ekonomiky. Čína navíc odmítla, že by ji Rusko požádalo o vojenské vybavení, jak v neděli napsal deník Financial Times. Tamní ministerstvo zahraničí informaci označilo za dezinformaci Spojených států.
Dlouhodobý vztah Číny a Ruska bývá démonizovaný, možná přeceňovaný.
Moskva reaguje na západní sankce. Zakázala vývoz ruských železničních vagonů, kontejnerů či turbín
Číst článek
Čína překvapila v prvních hodinách ruské invaze, když tento vojenský akt vyloženě neodsoudila. Postupně ale tamní ministerstvo zahraničí začalo stále častěji tvrdit, že Rusko má na podobné kroky právo, protože prý hájí své teritoriální zájmy. Opakovaně také zdůrazňuje, že je pro mírové řešení.
Teď má Peking historickou šanci. Pokud totiž ruské prosbě vyhoví, definitivně si Západ i Spojené státy znepřátelí na dlouhou dobu a může očekávat případné ekonomické sankce. Pokud nevyhoví, může naopak vztah směrem k Západu znovu vrátit do doby před deseti patnácti lety, což byly zlaté časy vztahů Číny směrem k Západu.
Čínské vztahy s dodavateli
Moskva spoléhá hlavně na prodej svého zemního plynu. Čína totiž nemá problémy s dodávkami ropy z Blízkého východu, a ta ruská tak v podstatě jen vykrývá čísla, která čínská ekonomika potřebuje.
Se zeměmi Blízkého východu má Čína dlouhodobě velmi dobré vztahy. Tyto státy nejsou pro Peking žádnou bezpečnostní hrozbou. To už se ale nedá říct o zemích, kde Číňané nakupují zemní plyn – 40 procent veškerého nákupu dělají v Austrálii, 10 procent ve Spojených státech.
Může Čína působit jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou? ‚Chce se předvést jako důvěryhodný lídr‘
Číst článek
Oba státy Čína považuje za nepřátelské, a právě proto na nich chce snížit svou energetickou závislost a mnohem více se do budoucna poohlíží po zemním plynu z Ruska.
Nabízí se tím pádem možnost výstavby nových plynovodů ze Sibiře do severní Číny. Teď tudy vede pouze jeden jediný plynovod. Jmenuje se Síla Sibiře. Má momentálně tři větve a loni dopravil do Číny asi 10 milionů kubíků ruského plynu. To je ale velmi málo, přibližně asi jen třetina jeho kapacity.
Číňané tvrdí, že by nakupovali mnohem větší objemy, že mají na to peníze, ale že už nyní jsou ruské technologie zastaralé, nevýkonné a nezvládnou větší dodávky zemního plynu. Přitom Moskva tvrdí, že by ráda postavila i Sílu Sibiře 2 – a vedle toho i další plynovou větev přes Altaj do autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny.
Velkým čínským bankám se nicméně do investic za miliardy dolarů v Rusku zatím nechce.
