V pátečním tisku se dočtete o tom, že stát chce kvůli bezpečnosti zredukovat počet železničních přejezdů v zemi. Dále se také píše o tom, že by v Česku mohl vyjet první autonomní vlak do tří let.
Testy odebrané krve na západonilskou horečku jsou příliš nákladné. Proto je pro transfuzní stanice výhodnější preventivně vyřadit dárce přijíždějící z krizových oblastí.
Evropské země musí povinně krev dárců testovat. Přesto občas k přenosu infekce z dárce na pacienta dochází. Riziko by se ale mohlo ještě snížit - Česko zvažuje zavedení citlivějšího testování krve.
V českých denících se v sobotu dočtete, že prezident Miloš Zeman dostane v Rusku svůj první čestný doktorát. Píší to Lidové noviny. Právo si všímá, že v České republice přibývá očních vad.
Fakultní nemocnice Brno naléhavě hledá nové dárce krve. Na transfúzním oddělení v tuto chvíli akutně docházejí zásoby skoro všech krevních skupin. Zdravotnicí proto nové dárce oslovují i na FB.
O dárcovství kostní dřeně je v Česku zájem. Často se ale hlásí starší lidé, které registry kvůli věkové hranici dosud odmítaly. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se proto rozhodl zvýšit maximální věk pro vstup do registru z 35 na 40 let. Ve dvou největších tuzemských registrech je v současnosti skoro 100 tisíc dobrovolníků.
České registry dárců kostní dřeně evidují kolem 80 tisíc dobrovolníků. O řadu z nich ale ještě do konce roku přijdou, protože už nesplňují podmínky. Registry tak musí znovu hledat nové dárce, což není jednoduché - nábor si totiž financují samy. Pomáhají jednotlivci i velké firmy, nově by ale mohl přispět i stát.
Alespoň jednou za rok podpoří charitativní projekty každý druhý Čech. Nejčastěji přispěje částkou do 500 korun. Lidé ale také očekávají, alespoň podle posledního výzkumu společnosti InsightLab, dárcovství i od firem. Jen loni věnovaly firemní nadace a fondy 444 milionů korun na veřejně prospěšné a charitativní projekty. Dohromady, tedy nadace, firmy i jednotlivci přispěli víc než 3 miliardami korun.
Více než 30 let nesměli francouzští gayové darovat krev, zejména kvůli hrozbě AIDS. Teď se chystá francouzské ministerstvo zdravotnictví toto opatření změnit. Změna by měla nastat od jara příštího roku.
Na třetí zářijovou sobotu připadá Den dárců kostní dřeně. V Česku jsou registry dva, dohromady evidují 70 tisíc lidí. Každý z nich dává naději na záchranu života nemocným s poruchami krvetvorby.
68 milionů korun poslali loni dárci české pobočce Lékařů bez hranic, která pak peníze využila na podporu svých humanitárních projektů v Africe nebo Asii. Dlouhodobě se ale snaží pomáhat třeba také v Sýrii.
Kampaň Daruj krev s Českým rozhlasem končí. Za tři týdny se do ní zapojilo přes 2700 lidí, kteří svojí registrací na webu darujkrev.rozhlas.cz přislíbili, že navštíví transfuzní stanici a půjdou na odběr. Všem dárcům Český rozhlas poděkoval nedělním koncertem, který živě přenášel i Radiožurnál.
Někteří lidé berou darování krve jako sport. Místo gólů ale počítají odběry. Ti nejlepší už skórovali více než 500 krát. Slovák s polským příjmením žijící v Česku, osmapadesátiletý Ján Žyla z Orlové, je potvrzený český rekordman. Na svém kontě má už 576 odběrů. Poprvé ho na transfuzní stanici před čtyřiceti lety přivedla sázka s kolegy.
Mezi Izraelci v posledních letech rychle roste počet potenciálních dárců orgánů. Dříve přitom měla země akutní problém s jejich nedostatkem. Na rozdíl od České republiky se totiž u zesnulého předpokládá nesouhlas s darováním orgánů. Před pěti lety ale začal v Izraeli platit zákon o přednostní transplantaci pro ty, kdo jsou v databázi posmrtných dárců. A přináší dobré výsledky.
Krev a plazmu darují v Liberci i rizikoví klienti, tedy narkomani nebo lidé s rizikovým chováním. Mnozí si tímto způsobem chtějí vydělat peníze anebo zjistit informace o svém zdravotním stavu. Rizikem je i takzvané imunologické okénko, tedy období, ve kterém testy nemusí nemoc odhalit.
Český rozhlas zahájil novou kampaň na podporu dárcovství krve, pustit žilou si nechají samotní reportéři. Jako první se do pražské vinohradské nemocnice dostavil sportovní reportér Tomáš Kohout, aby daroval 450 mililitrů krve. Té je neustále málo - jeden vážně nemocný pacient na onkologickém oddělení potřebuje při léčbě až 200 litrů krve.
Liberecká nemocnice, která má několik specializovaných center, by se neobešla bez transfuzního oddělení. Každý rok tam krev daruje téměř 8000 dobrovolníků. Jen v loňském roce do registru přibylo 500 nováčků. Nejvíce krev spotřebují pacienti s poruchou srážlivosti, na onkologii a na traumatologii.
Za největší dar člověka člověku je považováno dárcovství kostní dřeně. A lékaři teď mají důvod k úsměvu. Lidí, kteří jsou ochotní obětovat část sebe, aby pomohli zachránit život nemocným, totiž přibývá. I proto zaplnili kolonádu v klimkovických sanatoriích policisté, kteří přišli na koncert na podporu dárcovství.
63letý Josef Rouš dnes v novoměstské nemocnici absolvoval svůj 160. odběr krve. Od Českého červeného kříže za něj dostane zlatý kříž prvního stupně, což je druhé nejvýznamnější ocenění pro bezpříspěvkové dárce. Za život už muž ze Žďárska daroval kolem 80 litrů krve.
Jihočeští studenti podporují dobrovolné dárcovství krve. Zapojili se do projektu Studentské krvebraní. Až do 15. května se mohou další dobrovolníci přihlásit na kterékoliv jihočeské transfuzní stanici a stát se prvodárcem.
Studenti v Havlíčkově Brodě už roztřídili a zkontrolovali tisíce dárků, které si přály děti z dětských domovů a klienti ústavů sociální péče. Vánoční balíčky od posluchačů, kteří se zapojili do tradiční sbírky Darujte hračku s Českým rozhlasem, jsou tak kompletně připraveny k slavnostnímu předání.
Oblastní spolek Českého červeného kříže České Budějovice v podvečer ocení mnohonásobné dárce krve. V českobudějovickém Metropolu jim poděkují představitelé Červeného kříže, transfuzního oddělení nemocnice a také zástupci Jihočeského kraje a města České Budějovice.
Nemocnice Pardubického kraje se každý rok snaží získat nové dárce krve, populace těch pravidelných totiž stárne. Přilákat mladou krev mají pomoci i speciální odběry u příležitosti svátku svatého Valentýna.
Vrchní soud v německém Hammu posílil práva děti anonymních dárců spermatu. V případu dvaadvacetileté dívky rozhodl, že má právo znát jméno svého biologického předka. Spermobanka v Essenu jí dosud jméno dárce odmítala odtajnit. Případ vzbudil v Německu velkou pozornost.
Děti ze zkumavky by měly znát své rodiče. Novelu zákona, která to umožní, chce ve sněmovně prosadit její autor, poslanec Jaroslav Plachý z ODS. Podle něj by se i ušetřilo za péči o postižené děti, které mohou být výsledkem incestu.
Dnes můžete darovat krev s Českým rozhlasem. Odběry zajistí v pražské rozhlasové budově na Vinohradské 12 transfuzní stanice střešovické vojenské nemocnice. Zváni jsou hlavně prvodárci a dárci této transfuzní stanice. Přijít můžete bez objednání od 8 do 11 hodin dopoledne.