Počet dárců kostní dřeně loni rekordně rostl. Pomohl nábor mezi vysokoškoláky
Pražský registr loni přijal rekordní počet nových dárců kostní dřeně. Přihlásilo se jich téměř 1400, což je nejvíc za posledních deset let.
Podle Gabriely Hoškové z Českého registru dárců krvetvorných buněk pomohla kampaň zacílená hlavně na mladší generaci.
„Je důležitá pro doplnění stávající databáze. V tuto chvíli jsme začali aktivně spolupracovat se studenty Univerzity Karlovy, kteří připravují obrovský projekt a budou dělat nábor právě mezi studenty,“ uvedla Hošková.
Dárcem se může stát každý zdravý člověk, kterému je 18 až 35 let a váží více než 50 kilogramů.
O dárcovství kostní dřeně hovořila redaktorka Marcela Hálová. Hostem ranního interview byla lékařka z Ústavu hematologie a krevní transfuze Veronika Válková
„Potom je to výborný zdravotní stav, to znamená, že člověk netrpí žádným onemocněním a nemá ho ani ve své anamnéze, trvale nebere žádné léky. Dále je to také ochota darovat svůj čas a své pohodlí,“ připomněla Gabriela Hošková další kritéria.
I když dárců přibývá, na záchranu všech lidí s vážnými nemocemi krve je to stále málo. Jejich počet stačí jen pro každého čtvrtého nemocného.
Dárce se ale většinou najde rychle. „Doba je relativně krátká, něco kolem dvou měsíců, než dojde k vlastní transplantaci,“ vysvětlila lékařka z transplantační jednotky Ústavu hematologie a krevní transfuze Veronika Válková.
„Může se stát, že dárce nepotřebuje nikdo řadu let. Může ho potřebovat až po 10 nebo 15 letech od doby, co v registru figuruje,“ dodala lékařka.
Nejčastěji je třeba transplantovat kostní dřeň lidem s poruchami krvetvorby. Ze dvou třetin jde o akutní leukémie a myelodysplastický syndrom, při kterém se sníží počet červených a bílých krvinek i krevních destiček pacienta.
Požadavky na dárce kostní dřeně:
- dobrý zdravotní stav
- věk 18–35 let (výjimku tvoří darování mezi příbuznými)
- bez trvalé léčby léky
- bez kontaktu s nakažlivými chorobami
- ochota překonat určité nepohodlí a ztrátu času, spojené s jednou či několika návštěvami zdravotnického zařízení, případně s odběrem krvetvorných buněk v zájmu záchrany života druhého člověka
Zdroj: Český národní registr dárců kostní dřeně
Dárce dříve často odrazoval odběr štěpu z kosti, který měl pověst velice bolestivého zákroku.
„V poslední době se už klasický odběr kostní dřeně z kyčelní kosti dělá velmi málokdy. Většina výkonů spočívá v odběru kmenových buněk krvetvorby z krve pacienta,“ mírnila obavy Veronika Válková.
Odběr se tak podobá darování krve, pacient ale na odběrovém křesle stráví tři až čtyři hodiny.
„Pro dárce to znamená jenom to, že se mu napíchne žíla v loketní jamce. Odtud krev prochází do přístroje, který vybírá kmenové buňky a zbytek krve se vrací zpátky do pacienta,“ popsala lékařka.
Její slova potvrzuje i dárce kostní dřeně, policista Jiří Rychnovský. „Čtyři hodiny jsem se nesměl hýbat. Sestřičky kolem vás skáčou, škrábou vás a tak dále,“ uvedl Rychnovský, kterého oslovili při darování krve.
Se zápisem do registru neváhal. „Mně to přišlo automatické. Pro mě nebyl důvod se nezaregistrovat. Jde o odebrání několika ampulek krve a tím to vlastně končí,“ popsal úvodní registrační proceduru Rychnovský.
Za posledních pět let lékaři provedli v české republice odhadem na 300 takových zákroků, narůstá počet takzvaných nepříbuzenských transplantací - od dárců mimo rodinu.
„V posledních 10 až 15 letech se velmi zdokonalily techniky vyšetřování a zlepšuje se medicínská péče. Riziko komplikací klesá, takže se dá nabízet širšímu spektru pacientů,“ vysvětluje Veronika Válková.
Transplantace od nepříbuzného dárce zachránila život před sedmi lety Lence Růžičkové. Její diagnóza zněla akutní leukémie, vhodný dárce se hledal skoro devět měsíců.
„Menší komplikace byly, dodnes mám oslabenou imunitu. Nesmím žádnou nemoc přecházet,“ dodává Lenka Růžičková, která pracuje jako učitelka v mateřské školce.
Registry dárců kostní dřeně evidují po celém světě přes 23 milionů dárců.
