„Obávám se, že jestli se Andrej Babiš dostane k moci a začne jednostranně prosazovat práva seniorů, vznikne zase jiná strana hájící zájmy mladých,“ upozorňuje novinář.
Trump sliboval plošná cla na dovoz 10 procent, v závěru kampaně 20 procent, to by se dotklo jistě i evropského importu do Ameriky. Vůči Číně pak chce dokonce 60procentní tarify.
Žantovský poukazuje na to, že teoretikové českého disentu jako Jan Patočka či právě Václav Havel zdůrazňují, že svoboda musí přicházet zevnitř od jednotlivce, jeho mravního vědomí, nikoli od státu.
Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM ukazuje, že část společnosti je nadále skeptická.
Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková.
Můžeme si přát, aby se v Českou zavedla společná měna. Můžeme dál trvat na české koruně. Ale nebojujme za euro jen na oko, to si společná měna nezaslouží.
Twitter je jen vrcholek problému, který si média konečně už uvědomují. Spolehnout na návštěvnost přes bránu, kde nejste dveřníkem, může taky skončit tím, že vám dveřník zabouchne vrata před nosem.
Státy ve střední Evropě se potýkají se svobodou médií. V Polsku docházelo k manipulaci médií vládní stranou, v Maďarsku podle Reportérů bez hranic 80 procent tamních médií ovládá současná vláda.
Pazderka vyzdvihuje, že se i přes četné problémy kolem přijímání a integrace ukrajinských uprchlíků ukázalo, že Češi dokážou být solidární a vybrali rekordní částky na humanitární pomoc.
Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství.
Česká ekonomika po roce 1989 nabídla kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a dobrou infrastrukturu i polohu v rámci Evropy. „Tento model se ale zcela vyčerpal,“ tvrdí Špicar.
Končí jedna z nejzásadnějších epizod v dějinách České národní banky a je poněkud absurdní, že dosud vlastně nevíme, proč Česko na inflačním vrcholu žilo zrovna se sedmiprocentní základní sazbou.
Kdo chce projezdit prázdninové Česko bez obavy, že by neměl na zaplacení piva či obědu, tak vedle platební karty by měl mít i nemalý obnos v bankovkách v peněžence.
Značnou část sociální práce místo státu vykonávají neziskové organizace, ve kterých ale panuje velká nejistota, zda uprchlíci z Ukrajiny nezačnou přicházet o bydlení.
Umělá inteligence stále více proniká do našich životů, což ale přináší i mnohá rizika a otevírá diskusi o využívání umělé inteligence a jejím vlivu na naši společnost.
Před dvěma týdny chtěl ministr financí Zbyněk Stanjura představit ekonomický majstrštyk této vlády. Místo toho ale představil maximálně polotovar, který je veřejnosti už pro smích.
Politici si v té chvíli mohou vybrat, zda dají na racionální ekonomickou kalkulaci, která rozloží nepopulární škrty spravedlivě na celou populaci, nebo se rozhodnou obhájit výhody pro určitou skupinu.
Už nyní je přitom jasné, že výsledné číslo případných úspor nebude ani zdaleka dostačovat k tomu, aby se dluhový kolotoč Česka zas zpomalil na přijatelnou úroveň.
Premiér se nemůže divit, že v situaci, kdy vláda absolutně nezvládá komunikaci, se média chytají každého ministerského dokumentu, který je k dispozici, protože jejich povinností je informovat občany.
Práce novinářů je založena na důvěře posluchačů, čtenářů a diváků – měří ale média všem stejně? Hosté podcastu Chyba systému reflektují chování médií, mimo jiné během nedávných prezidentských voleb.
