Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková
Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky: „Systém je nastavený tak, že jste buď naplno v práci a dítě naplno ve školce, anebo jste naplno doma. Flexibilita tu ještě není zavedena a chybí tu instituty, které by to slaďování umožnily.“
Zásadní chybou podle výzkumnice je, že se podpora rodin s dětmi soustřeďuje na daňové úlevy, případně dávky, ovšem podpora služeb v oblasti péče o děti je i v mezinárodním srovnání velmi nízká.
Česko sice nabízí jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropské unii včetně nastavení délky jejího čerpání, je to ovšem flexibilita jen zdánlivá. Jen asi desetina výdajů rodinné politiky se totiž vynakládá na služby související s péčí o děti, ze zbytku se vyplácí rodičovský příspěvek.
„Jakou máte možnost volby, když si sice můžete zvolit, jak dlouho budete rodičovský příspěvek pobírat, ale když služby prostě nejsou. Péče není dostupná finančně ani místně,“ podotýká Kalíšková.
Podpora rodin skrze dostupnější služby by přitom pro stát byla levnější ve srovnání s daňovými úlevami či dávkami. A mohla by napomoci i zvýšení porodnosti:
„Hlavní slovo nebo právě veto pro další dítě mají většinou ženy. Ty musíme přesvědčit, pokud chceme zvýšit porodnost. A určitě je nepřesvědčíme zvýšením daňové slevy, kterou čerpá manžel, ale snížením břemena péče, které na ně padá, a to i zapojením otců do péče,“ zdůrazňuje.
Dědictví devadesátek
Problém extrémního nedostatku služeb potvrzuje také David Klimeš, který jako trojnásobný otec přiznává, že hlavní část péče byla v posledních 15 letech na jeho ženě.
25:59
Naše společnost je zatížená stereotypy. Proto je pro některé ženy těžší se prosadit, říká moderátorka
Číst článek
„To, že máme zaměstnanost žen mezi 30–34 lety o 20 procent nižší než katolický jih Evropy nebo Poláci, není dáno naší kulturou, ale že jsme v 90. letech vytlačili celou velkou skupinu na pět let z pracovního trhu,“ uvádí komentátor.
Kalíšková k tomu poznamenává, že reforma vedená snahou, aby děti oproti komunistickým jeslím daleko více času trávily s matkou, měla v důsledku negativní dopad na jejich další vzdělávání včetně vysokoškolského a zaměstnanost.
Podle Klimeše by rodinná politika měla být více vybalancovaná mezi služby, dávky a daňové úlevy, které považuje za až příliš rozsáhlé.
„30 let tu budujeme ideologii, že když lidem necháme více peněz, tak se svobodně a kapitalisticky rozhodnou, jak je investovat. Možná tedy jsou schopnější rodiče, ale já neumím postavit školku, pediatra ani dostatek kapacit středních škol pro své tři děti,“ glosuje.
Částečně a nevýhodně
Novinářka Apolena Rychlíková poukazuje na to, že v Praze školky odmítají zhruba pětinu oprávněných. Stát přitom nedokáže motivovat obce, aby budovaly nová zařízení. Chybí také jesle a silnější kultura firemních školek, což vede zejména nízkopříjmové skupiny k tomu, že se musejí spoléhat na příbuzné.
24:00
Část žen sahá po alkoholu, protože být dobrou manažerkou, matkou a manželkou je těžké
Číst článek
Připomíná také starší výzkum Ligy otevřených mužů, v němž zhruba polovina respondentů deklarovala, že by raději pečovala o děti, ale protože víc vydělávají, o tuto možnost přicházejí.
Kalíšková doplňuje, že náklady na budování školek se zaplatí z daní a odvodů pracujících matek, které si udrží kontakt se zaměstnáním. Problém spočívá v tom, že obce na tyto výdaje nemají, protože příjmy z platů pracujících matek plynou převážně státu.
Obrovský prostor ke zlepšení vidí i u částečných úvazků, které se matkám nemusejí vyplatit ani v případě, že mají slušné zaměstnání. Péče o děti je totiž drahá, partner přichází o slevu na nepracující manželku, a navíc musí odvádět vysoké daně.
„Pro spoustu žen by to byla ideální varianta. Mám doma roční dítě, chci trochu pracovat, ale ne moc. A když si to spočítají a nemají hlídacího dědečka, tak se jim to nemusí finančně vyplatit, a ještě by to museli dotovat,“ konstatuje.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 20. dubna po 11. hodině a v neděli 21. dubna po 18. hodině.
