Bahenský: Máme se dobře, položit život za vlast se spíš nevyplatí. Výchova k vlastenectví to nezlomí
Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa vzdalují od Evropy, což s sebou nese i bezpečnostní důsledky. Je realistické, aby Česko a další evropští spojenci převzali odpovědnost za svou bezpečnost a dosáhli nezávislosti na USA? „Když se bude Evropa hodně snažit, je to otázka zhruba dekády. Možná spíš dvou,“ říká v Chybě systému Českého rozhlasu Plus bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Je také třeba říci B, tedy čím víc chceme být nezávislí, tím víc musíme dávat. Pokud chceme být nezávislí na Spojených státech, tak to nejsou tři procenta HDP výdajů na obranu, ale tři a půl nebo čtyři procenta,“ podotýká.
Komentátor David Klimeš k tomu poznamenává, že výdaje ve výši tří procent HDP se po červnovém summitu NATO v Haagu stanou nepodkročitelnou hranicí: „Pokud u nás nezvítězí vláda prosazující referendum o vystoupení, tak to kterýkoli premiér bude muset naplňovat. Andrej Babiš (ANO) to teď svým voličům nemůže říct, tak se snaží udělat co největší virvál.“
„Nedivím se, že se debata o zvyšování výdajů na obranu stala předmětem politické války. Opozice by byla hloupá, kdyby na to neskočila. U vládního tábora ale postrádám vysvětlení, kde na to vezmeme a že se to nedotkne sociálních jistot,“ reaguje novinářka Apolena Rychlíková.
Vládu kritizuje i za vytváření falešných dilemat, například když premiér Petr Fiala (ODS) využívá téma obrany k útokům na Green Deal. „Myslím, že v této situaci by se ani pravicoví voliči nezlobili, kdyby řekl, že to budeme financovat z vyšších daní, protože se na tom prostě musí podílet celá společnost,“ navrhuje.
K čemu armádu
Bahenský upozorňuje na problém ochoty lidí bránit vlast, která je obecně nižší ve společnostech s vysokou mírou individualismu a vyšším HDP na hlavu.
„Jsem skeptický k tomu, že to může zlomit nějaká výchova k vlastenectví. Máme se relativně dobře a pro málokoho je individuálně výhodné položit život za vlast,“ vysvětluje s tím, že ochota podílet se na obraně země roste s mírou ohrožení.
Zároveň platí, že držet velkou armádu je velmi drahé. Už proto, že ve společnosti je omezený počet lidí ochotných sloužit.
24:13
Společná armáda bude ku prospěchu Unie, věří Špidla. NATO nekončí, jen končí mama hotel, míní Vondra
Číst článek
„A každému dalšímu člověku musíte nabídnout víc, aby se mu to vyplatilo. Nějaká forma vojenské služby v podobě omezených či dobrovolných odvodů bude nevyhnutelná. A bude to velmi nepopulární,“ dodává s tím, že nadšení by nevzbudilo ani velmi žádoucí zrychlení výstavby vojenských staveb, jako jsou kasárny pro nové vojáky nebo sklady munice.
Úskalí spatřuje také v tom, že armáda byla často využívána jako nástroj pro řešení různých krizí, jako jsou povodně nebo pandemie covidu.
„Jsem stoprocentně pro, ale není to řešení obrany. Lidé mají s obranou ten problém, že si ji neumí představit. Vojáci mají v době míru cvičit, jinak jim klesá bojová připravenost. Varoval bych před tím malovat to lidem tak, že armádu tu máme na krizovou připravenost. Protože proti covidu nepotřebujete tanky nebo protivzdušnou obranu,“ glosuje.
Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému v úvodu článku. Najdete ho také na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
