„Větší část důchodů obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Ukrajinští uprchlíci podle MPSV nemohou příspěvek na dítě čerpat. „Pro Ukrajince je k dispozici humanitární dávka, pro velmi specifické situace pak mimořádná okamžitá pomoc. Jinak prakticky nic.“
„Žadatelé o dávku musí už teď doložit bankovní účty, ale nově se úřady práce budou ptát rovnou bank,“ kritizuje změnu šéf neziskové organizace Iuridicum Remedium.
„75 893 Kč/měsíčně z tvých daní,“ pobírají devětačtyřicetiletá prababička, třiatřicetiletá babička, patnáctiletá matka a malý dvouletý synek,“ říká koláž, která se šíří po sociálních sítích.
Současné životní minimum je 4250 korun a naroste tedy o 8,8 procenta. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší na 2980 korun.
Předkladatel Jan Bauer (ODS) odmítl výtky, že jde o „předvolební výkřik a o populismus“, když předloha byla podána už před třemi lety. Senát ji schválil hlasy 44 ze 71 přítomných senátorů.
Minulý měsíc se hlasovací koalici ultrapravicové SPD, komunistů, hnutí ANO Andreje Babiše a ODS podařilo prosadit zákon s pracovním názvem Třikrát a dost.
Ombudsman Stanislav Křeček sněmovně doporučil novelu zákona neschvalovat. Ta ji však schválila a nyní putuje do senátu. Podle něj je ohrožuje lidská práva a může mít negativní dopady na chudé lidi.
Proti novele zákona o pomoci v hmotné nouzi se postavil i úřad ombudsmana, který upozorňuje na to, že novela není v souladu s Listinou základních práv a svobod.
Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.
Úbytek lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi, zúčtování prezidentských kampaní i nákup radarů pro armádu, to jsou některá z témat, která přináší úterní tisk.
Vyplácení doplatku na bydlení v ubytovnách se zřejmě omezí. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když schválila vládní novelu zákona o hmotné nouzi. Doplatek by měl stát dávat provozovatelům ubytoven na prostor, ne na počet lidí, kteří žijí v jednom bytě.
Sociální dávka v hmotné nouzi nebude na Slovensku zadarmo. Definitivně to schválil slovenský parlament. Zákon, podle kterého si nejchudší lidé budou muset základní dávku odpracovat, naráží na kritiku ze všech stran. Představit si ho v praxi neumí řada starostů ani nevládní organizace.
Už 80 procent peněz určených na výplatu dávek v hmotné nouzi vyplatilo pro letošní rok ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze sedmi a půl miliard korun vyčerpalo do konce července necelých šest miliard. Proti loňsku je to o 1,7 miliardy víc.
Lidé, kteří od ledna dostanou příspěvek v hmotné nouzi přes sKarty, budou mít dávku chráněnou před exekucí. To je podle ministerstva práce a sociálních věcí výhoda při elektronických platbách. Letos dostane nové sKarty osm set tisíc lidí včetně těch, kteří pobírají hmotnou nouzi.
Navzdory problémům kolem státního rozpočtu na příští rok dospěla koalice k ústupku, který by měl přinést úlevu statisícům občanů v sociálně tíživé situaci. Ti by tak podle informací dnešního listu Právo neměli přijít o dávky na bydlení v současné výši.