OVĚŘOVNA: Lidem na dávkách se počítá důchod z průměrné mzdy, tvrdí dezinformátoři. Není to tak
„Důchody pro lidi, kteří jsou celý život na dávkách, se počítají z průměrné mzdy,“ tvrdí nová dezinformace. Není to přesné. Důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra činí deset procent průměrné mzdy, jak popisuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Větší část obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje pro další díl rubriky Ověřovna!
„Z jakého základu se počítá důchod pro lidi, kteří jsou téměř celý život na dávkách?“ Takovou otázku si klade nová dezinformace, podle které, „pokud není z čeho důchod spočítat, vypočítá se z průměrné mzdy“.
„To by bylo dost nespravedlivé, vzhledem k tomu, že většina pracujících lidí nedosahuje ani na 50 až 60 procent průměrné mzdy,“ obávají se autoři zprávy. Jak ale vysvětluje mluvčí ČSSZ Drmolová, částka pro výpočet penze se ve skutečnosti skládá ze dvou částí – základní výměry a procentní výměry.
5:24
Jurečka: Pokud by se reformu důchodů nepovedlo prosadit, byla by to pro společnost největší chyba
Číst článek
„Základní je pro všechny stejná a činí deset procent průměrné mzdy v ČR (v roce 2024 je to 4400 korun). Procentní výměra tvoří obvykle větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ uvádí.
„Zjednodušeně řečeno, všechny hrubé výdělky, ze kterých se odvádělo důchodové pojištění, se zprůměrují a přepočítají na výpočtový základ. Čím vyšší byly výdělky, tím je vyšší výpočtový základ. Čím více odpracovaných let, tím větší část z tohoto základu bude tvořit procentní výměru důchodu,“ popisuje.
Důchod se tedy nikdy nevypočítává pouze z průměrné mzdy. Pokud by občan neměl žádnou odpracovanou dobu, nevznikl by mu podle Drmolové ani nárok na starobní důchod.
Drmolová ještě dodává, že pro přiznání starobního důchodu je důležité splnit dvě podmínky: „Kromě dosažení zákonem stanoveného důchodového věku nárok vzniká se získáním potřebné doby důchodového pojištění (nyní 35 let), která se skládá z doby pojištění získané z výdělečné činnosti a případné náhradní doby pojištění, například péče o dítě, péče o osobu závislou na péči jiné osoby, v omezené míře také evidence na úřadu práce a tak dále.“
Dlouhodobě nemocní
Dezinformace však ještě upozorňuje na jednu výjimku, kterou jsou lidé, kteří kvůli zdravotním problémům nemají možnost pracovat. Pro ty se výše penzí určuje na základě nemocenských dávek.
Vyloučená doba
„Vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala takzvaná sociální událost bez výdělku, například doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o závislou osobu, dále také doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání dávek nemocenského pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.
„Doba pobírání nemocenských dávek se při výkonu výdělečné činnosti započítává v rámci pojistné doby této výdělečné činnosti, a to ze sta procent. Doba pobírání nemocenských dávek je však současně takzvanou vyloučenou dobou, a tak při výpočtu důchodu nedochází k jeho snížení vlivem nižší výše nemocenské,“ popisuje Drmolová.
„Doba pobírání nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti, například dočasná pracovní neschopnost, kterou jste si nepřivodili úmyslně a která začala již v době výdělečné činnosti nebo v její ochranné lhůtě, se započítají jako náhradní doba důchodového pojištění, a to v rozsahu 80 procent. I v tomto případě je tato doba při výpočtu důchodu dobou vyloučenou,“ doplňuje.
Důchodová reforma
Výše důchodů a stanovení doby odchodu do penze jsou témata, která nejen současná vláda intenzivně řeší. Zavedení penzijní reformy je podle ní nutné především kvůli stárnutí české populace, které je rychlejší, než se očekávalo.
Na konci dubna vláda schválila úpravu penzí, podle které by se věk odchodu do důchodu mohl prodlužovat nad hranici 65 let. Měl by se totiž odvíjet od očekávané délky dožití, výjimku pak bude mít asi 120 000 lidí v náročných profesích.
Zklamání z ANO, kompromis a vyhlídka kulatého stolu s odborníky. Pavel hodnotí jednání o důchodech
Číst článek
Podle pětikoalice je důchodová reforma nutná, protože kvůli stárnutí populace vzniká dluh v důchodovém systému. Nová reforma by měla podle premiéra Petra Fialy (ODS) garantovat období penze 21,5 roku, které se má přizpůsobovat demografickým trendům v české společnosti.
„Je to spravedlivé, je to předvídatelné a každý bude ve svých padesáti letech znát věk odchodu do důchodu,“ uvedl Fiala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že reforma pomůže zajistit důstojné důchody budoucím generacím a zabrání vytváření obrovského deficitu v nejbližších deseti až patnácti letech.
Opozice s návrhy nesouhlasí. Podle hnutí ANO vládní koalice straší lidi, o reformě s ní jednat odmítá. „Ohledně věku odchodu do důchodu a zpomalení tempa růstu nových důchodu se dohodnout nezvládneme,“ uvedl poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Vládou navrhované úpravy penzí se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny ale musí ještě projednat Parlament.
