Ve věku 25 let začínal v Blšanech, prošel i Duklou a ve svazových strukturách se propracoval až na post „korunního prince“. Pak se dal na politiku a teď je jednou z hlavních tváří dezinformační scény.
Podstata současného extremismu je podle politologa Michala do značné míry podobná té z 90. let. Pozitivní roli by podle něj mohl sehrát nový prezident Petr Pavel.
„Děkan Ševčík představuje pro VŠE reputační problém a domnívám se, že jeho setrvání ve funkci je s ohledem na opakované excesy neudržitelné,“ napsal ministr na sociální síti.
Děkan Ševčík už nemusí být děkanem. Vysoké škole ekonomické, kde působí, se totiž dlouhodobě nelíbí jeho vystupování. Bude, nebo nebude Ševčík odvolán?
Co bude obsahem přednášky, Ševčík nechtěl uvést. „Nechte se překvapit, přijďte se podívat,“ uvedl děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické na dotaz Českého rozhlasu.
Strana PRO v neděli v prohlášení uvedla, že k pokusům o stržení vlajky z budovy muzea došlo až po ukončení demonstrace. Zároveň naznačila možnou účast provokatérů na akci.
Většina z 18 lidí zajištěných po sobotní demonstraci v Praze při pokusu proniknout do Národního muzea je podezřelá z přestupku. Jeden je podezřelý ze schvalování genocidia.
Francouzský Senát schválil celou důchodovou reformu, která má posunout věk odchodu do penze z 62 na 64 let. Ve Francii proti ní v posledních týdnech protestoval víc než milion lidí.
„Fotografie, která doslova obletěla celý svět.“ uvádí lživý příspěvek, který se šíří na sociálních sítích. Deníky jako The Sun nebo Le Monde o snímku však nikdy neinformovaly, jak tvrdí.
Jediný motiv, kterému v souvislosti s demonstrací rozumí vicepremiér a ministr vnitra Rakušan (STAN), je obava z chudoby. Stát ale prý nikoho nenechá bez pomoci. Závěr akce považuje za nepřípustný.
Několik stovek demonstrantů se po skončení protivládní demonstrace v Praze na Václavském náměstí přesunulo před Národní muzeum, kde žádali sundání ukrajinské vlajky.
Každý, jehož příjem by pocházel byť částečně ze zahraničí, by byl označen za agenta. To by se dotklo třeba i neziskových organizací, které pomáhají lidem týraným nebo s handicapem.
Během pátečního zasedání parlamentu 35 z 36 hlasujících poslanců návrh zákona odmítlo. Zákonodárci tak učinili několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu.
Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešli lidé k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Protesty vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech.
„Dáváme hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu. Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze.
Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo. Protestující po policistech házeli dělobuchy, petardy a zápalné lahve, uvedli reportéři z místa.
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Ukrajinu z přípravy provokací v Podněstří. V tamní proruské enklávě, na území Moldavska, chce podle Moskvy Kyjev použít radioaktivní materiály.
„Odmítáme se vší rozhodností snižující a urážlivé výroky ministra informací Václava Kopeckého o úrovni a ceně vysokoškolského studia,“ stálo v prohlášení, které podepsal Vladimír Peška.
Odbory, které naplánovaly protestní shromáždění po celé Francii, chtějí udržet tlak na vládu. „Tato reforma je nespravedlivá a brutální,“ řekl generální tajemník odborového svazu Luc Farre.
Exploze v bejrútském přístavu v roce 2020 je považována ze jeden z největších nejaderných výbuchů v historii. Před justičním palácem protestovali příbuzní obětí exploze, poslanci a občané Libanonu.
Reportéři Radiožurnálu zjistili, že správcem skupiny „Andrej Babiš prezidentem“ je prokremelský aktivista. V minulosti zval na proruské demonstrace, setkával se i s agentem ruské tajné služby.
Podle BBC na místě turistické atrakce kvůli přerušené dopravě uvázly stovky lidí, zejména zahraničních turistů. K protestům v zemi vydala prohlášení také Evropská unie.
Názor, že za výtržnosti nese odpovědnost i Bolsonaro, zastává také brazilská vláda. Ta poukazuje na to, že opakovaně zpochybňoval věrohodnost volebního systému, aniž by svá tvrzení podložil důkazy.