Protesty se konají už několik týdnů. Lidem vadí, že populární strana, kterou podporuje asi pětina voličů, stále častěji mluví o nuceném vystěhování lidí nebo o zrušení stranického systému.
Jednadvacetiletou Thunbergovou v říjnu zatkla policie společně s desítkami dalších účastníků demonstrace u hotelu, který hostil energetickou konferenci s účastí těžařů ropy a plynu.
Demonstranti žádající lepší podmínky pro farmáře komplikují dopravu po celé Francii již několik dní a ve čtvrtek byli i v Bruselu, kde se na summitu sešli unijní lídři.
Hlavním tématem protestů je spor o změny trestní politiky státu a zrušení speciální prokuratury a snižování trestů za korupci. Demonstrace proběhly přesně 100 dní po nástupu Fica k moci.
Na protest proti novému systému prodeje vstupenek zablokovali demonstranti železnici vedoucí k památce. Podle cestovních agentur nebyl její provoz dosud obnoven.
Traktory chtějí odpoledne zablokovat příjezdové silnice do Paříže. A to i přes to, že vláda přistoupila na některé jejich požadavky a ohlásila například výrazné zjednodušení zemědělských norem.
Stávka měla původně skončit až v pondělí v noci. Svaz strojvedoucích ji ale přerušil a zároveň slíbil, že s dalšími akcemi počká nejméně do začátku března.
Právě pro radikální názory je na AfD okrajově napojená i řada lidí sympatizující s nacismem. Nejextrémnější je mládežnická organizace přímo spolupracující se stranou.
Novela imigračního zákona počítá například se zavedením migračních kvót. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je novela jednou z nejdůležitějších legislativ jeho druhého funkčního období.
Ministr pro klima a hospodářství Habeck varoval před okrajovými skupinami, které zneužívají protesty. „Kolují výzvy s fantaziemi o převratu, formují se extremistické skupiny,“ zvedl ministr .
Demonstranti v Mnichově dorazili s transparenty odsuzujícími pravicově extremistické myšlenky. Na plakátech bylo možné číst nápisy jako „Poučme se z historie, místo abychom ji opakovali“.
„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila v sobotu odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc.
Protest se uskutečnil navzdory varování šéfa autonomní republiky Radije Chabirova, že úřady tvrdě zasáhnou proti demonstrantům, které označil za zrádce a extremisty.
Krajanský spolek Bohemian Benevolent and Literary Association pronajmul prostory nadaci Moms for Liberty (Matky za svobodu), na poslední chvíli už nemohl od smlouvy odstoupit.
Akce pod heslem „na obranu svobody slova, médií a demokracie“ se konala před dolní komorou parlamentu. Organizátoři hovořili až o 300 000 lidech, varšavská radnice odhadla jejich počet na 35 000,
Účast na čtvrteční demonstraci v Bratislavě Michal Šimečka odhadl na více než 20 000 lidí. To by znamenalo, že šlo o největší ze všech dosavadních protestů proti změnám v trestním právu.
Účastníci shromáždění kritizovala česká média, která podle nich selhávají v objektivním informování a klamou českou společnost. Vyzvali novináře, aby reportovali odpovědně, pravdivě a beze strachu.
Na nesrovnalosti při volbách už upozornila pozorovatelská mise Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě. Ta zaznamenala praktiky jako například kupování hlasů nebo zastrašování voličů.
Srbské opoziční hnutí Srbsko proti násilí trvá na tom, že volby byly zmanipulované. Mohou demonstranti v Bělehradu dosáhnout svých požadavků? A může se Srbsko v dohledné době stát členem EU?
Odsouzení chtěli podle soudu vyrobit bomby a umístit je v různých veřejných budovách. Policie je ale zatkla ještě předtím, než stihli vyrobit jakékoli výbušné zařízení.
„Očekávám, že vláda vyhlásí nové parlamentní volby a anuluje ty, kvůli kterým protestujeme. Jejich výsledky jsou ukradené, nelegitimní a nezákonné,“ uvedl jeden z protestujících.
Ústřední volební komisi obviňují, že pracuje na objednávku vládnoucí SNS. Opozice žádala opakování voleb ve všech okrscích, celostátní volební komise nařídila opakovanou volbu jen v malé části okrsků.
Demonstranti nesouhlasí s kroky vlády premiéra Roberta Fica, především s připravovaným rušením Úřadu speciální prokuratury a s plánovaným snížením trestů za korupci.
Prezident Javier Milei zavádí zákony, které postupně ruší regulaci trhu práce nebo trhu s nemovitostmi. Všechny státní firmy mají být převedeny na akciové společnosti a později zprivatizovány.