Od covidové pandemie a s ní spojených lockdownů se tuzemské hospodářství dlouho potácelo pod úrovní roku 2019 a všechny sliby i prognózy, že se poměry zlepší, se ukázaly jako marné.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v úterý na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Tuzemské firmy podle Špicara čelí novým výzvám v důsledku dekarbonizace, jelikož nemají přístup k cenově přijatelným zdrojům energií. Stát v tomto případě spíš stíní, než aby svítil, myslí si.
„Jak se má třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... pro Český rozhlas Dvojka Richard Hindls.
Mezi mrakodrapy v centru Ho Či Minova Města stojí česká restaurace Hoa Vien. Na jídelním lístku můžou návštěvníci najít guláš nebo smažený sýr. Česko chce do Vietnamu dostat ale i další produkty.
Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta.
Za poslední čtyři roky nepřišla z ekonomického sektoru tak dobrá zpráva, jako počátkem tohoto týdne. Jednou větou: spotřeba domácností po letech roste, a to dokonce rychleji, než se čekalo.
Z reportu výdajů a příjmů domácností vychází, že ušetří v průměru asi 6000 korun, ale velká část, asi třetina, neušetří nic. Velký trenden stále zůstává obava z inflace.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
„Za celý rok 2023 podle našeho odhadu průmyslová výroba mírně poklesla a na výraznější oživení to nevypadá ani v nejbližších měsících,“ řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Vývoj hrubé přidané hodnoty loni podpořil zejména zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Proti přijetí eura stojí argument, že Česko nesplňuje stanovená kritéria a zároveň by se připravilo o vlastní měnovou politiku. Na druhou stranu by zmizela kurzovní nejistota a transakční poplatky.
Nestává se často, aby jeden měsíc dokázal ovlivnit celý rok. Jak se zdá, rok 2024 právě takovým bude. Protože to, co se stane v lednu nového roku, ovlivní ekonomiku po následujících jedenáct měsíců.
„Jsem docela optimista ohledně vývoje ekonomiky v příštím roce. Z makroekonomických statistik, které přicházely ke konci roku, se zdá, že dno máme v mnoha oblastech již za sebou,“ říká analytik.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
„Dneska jsme na cenách dřeva, které jsme měli před dvaceti lety. Spousta společností se dostává do tíživé finanční situace, protože nemá co prodávat, majetky jsou vytěžené,“ říká odborník.
V srpnu došlo ke zhoršení vývoje v českém maloobchodu, obchodníci jsou na tom opět nejhůř v Evropské unii, maloobchodní tržby zklamaly, meziroční propad zesílil.
Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky banka zhoršila na rovné jedno procento z dříve předpokládaných 1,4 procenta. V Polsku letos očekává růst HDP o 0,6 procenta.
Na 17. příčce se společně s Českem umístily Finsko a Švédsko. Žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Skládá se z pěti ukazatelů.
Podle majitele firmy Wikov je nejakutnějším problémem české ekonomiky nedostatek kvalifikované pracovní síly. Přestáváme kvůli tomu být atraktivní pro zahraniční investory.
Průmyslová výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,8 procenta, předtím pět měsíců v řadě meziročně rostla. Poklesla také hodnota nových zakázek a poptávka ve stavebnictví.
