Vědecké analýzy ukazují, že vliv emisí ze spalování fosilních paliv má na extrémy v počasí nezanedbatelný vliv. Vlny veder si vyžádaly oběti na životech v Severní Americe, Evropě a Asii.
„Budeme hlídat teploty jednotlivých prvků, které případně budou i zmokřeny obsluhou,“ uvedl architekt Máje Milan Mlada. Další opatření projednávají autoři projektu i s památkáři.
Pouť do Mekky, která je symbolickým napodobením posledního putování proroka Mohameda, je jedním z pilířů islámu a aspoň jednou za život by ji měl vykonat každý muslim, pokud mu to zdraví dovolí.
Letošní 6. červenec byl vůbec nejteplejším dnem na světě s průměrnou globální teplotou 17,08 stupně. Také průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci pokořily rekordy.
Dlouhotrvající vedra ve Spojených státech ohrožují zdraví více než 80 milionů obyvatel. V epicentru aktuálních veder ve Phoenixu hlásí úřady dalších sedm obětí a desítky podezřelých úmrtí.
„Bude docházet ke změně kulturních návyků a zvyků u lidí v souvislosti s tím, jak se to okolo nás bude měnit. Jestli to bude zrovna siesta, tak na to vám nedokážu odpovědět,“ říká Mark Rieder.
Podle Evropské vesmírné agentury, jejíž satelity monitorují teploty na pevnině i v moři, Kerberos nejsilněji zasáhne Itálii, Španělsko, Francii, Německo a Polsko.
Těsně před Vánoci zasáhla Spojené státy jedna z nejhorších vln mrazů a vydatného sněžení. Varování před zimním počasím bylo vydáno pro rozsáhlé oblasti, v nichž žije více než 200 milionů lidí.
„Máme technologie, které mohou vyprodukovat buk za vegetační sezonu. Ale chybí tady široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby,“ říká Pokorný.
Jihozápad Evropy si prošel velmi suchým červencem, na který teď naváže další vlna veder. Na jihu Francie je proto zvýšená šance lesních požárů. Platí to i pro Španělsko.
V důsledku změn klimatu nás čekají změny. „Bude se muset změnit struktura měst, budovy, které ve městech máme,“ říká Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Mnoho veřejných budov včetně nemocnic nemá klimatizaci, což je odrazem toho, jak neobvyklé je podobně extrémní horko v zemi známé spíše deštěm a mírnými teplotami, poznamenala agentura AP.
Ve Španělsku oheň za týden zničil už přes 25 000 hektarů porostu. V neděli si vyžádal dvě oběti. Kvůli vysokým teplotám se roztekla ranvej na vojenské letecké základně nedaleko britského Oxfordu.
Česko tento týden zasáhne další vlna přeháněk. Po nich se ochladí až ke dvaceti stupňům. Začátek týdne bude ovšem stále teplotně vysoko. Teploty se budou blížit i tropické třicítce.
Někteří francouzští žáci v pátek nemusí kvůli horku do školy. Ve městě Rennes by mohlo být až 42 °C, což je o dva stupně více, než byl teplotní rekord v červenci před třemi lety.
Meteostanice na místě stojí od roku 2013, od února 2014 je zařízen přenos přes Český hydrometeorologický stav. Teplota tam může za příhodných podmínek klesnout v zimě až k minus 40 stupňům.
Teplotní rekordy padly v pátek na 44 z 157 stanic. Maximum zaznamenali meteorologové v Průhonicích, kde bylo 35,4 stupně Celsia. Maximum tohoto léta ovšem nepadlo.
Dosavadní rekord z roku 2016 byl podle evropských vědců překonán pouze velmi těsně a jejich američtí kolegové mohou dojít k jiným závěrům, uvedli v prohlášení.
Česko tento týden zasáhnou tropické teploty, varují meteorologové. Celý týden bude podle meteorologů kolem třiceti stupňů. Meteorologové už také vydali výstrahu před vysokými teplotami.
Důležitá je podle Pitka především pestře strukturovaná krajina, příkopy na zadržovaní vody a smíšené lesní porosty. Smrkové kultury totiž nejsou schopny růst kvůli suchu a teplému podnebí.
Český hydrometeorologický ústav porovnal teploty od začátku července až po 21. srpen s loňskými. Ze statistik je patrné, že letošní prázdniny jsou teplejší.
Vysoké teploty, které sužují Česko, ztěžují práci také vojákům a policistům. Ti například omezují fyzickou zátěž nebo mají častější a delší přestávky během služby.
Tropické teploty a extrémní sucho – to mělo podle hasičů největší vliv na vznik letošních červencových požárů. Těch bylo více než 1600. Většina z nich pak vypukla v lesích nebo na polích a loukách.