Za letošní vlny veder může opravdu klimatická krize. Bez fosilních paliv by k nim nemohlo dojít
Nové vyhodnocení studií zaměřených na počasí jasně dokazuje, že klimatické extrémy způsobuje zejména vliv člověka na globální oteplování planety. K desítkám vln extrémních veder by podle vědeckých modelů nemuselo bez přičinění lidstva vůbec dojít. Píše o tom britský deník The Guardian.
Vědecké analýzy ukazují, že vliv emisí ze spalování fosilních paliv má na extrémy v počasí nezanedbatelný vliv. Vlny veder si vyžádaly oběti na životech v Severní Americe, Evropě a Asii. Odborné zkoumání ukazuje, že bez dodatečného tepla zachyceného emisemi fosilních paliv by k nim prakticky nemohlo dojít.
Další studie hodnotily, o kolik globální oteplování zhoršilo následky extrémního počasí. Výsledky jsou podle listu šokující. Podle odhadů by miliony lidí a tisíce novorozenců zůstaly naživu, kdyby nedošlo k oteplení způsobenému člověkem.
Přes 500 případů vln horka, povodní, bouří, sucha nebo lesních požárů údajně mohlo mít mírnější průběh. Jde přitom jen o letmý pohled na celou problematiku. Většinu extrémních povětrnostních jevů totiž vědci ještě neanalyzovali.
Článek Guardianu vychází z nové databáze stovek studií, které analyzovaly roli globálního oteplování na extrémní počasí. Sestavil ji server Carbon Brief a jde zatím o jediné komplexní vyhodnocení tohoto druhu.
Čekáme klimatické katastrofy?
Studie zastoupené v databázi zkoumaly dopady dodnes zaznamenaného oteplení kolem 1,3 stupně Celsia. Vyhlídka na očekávané ohřátí planety o 2,5 až 3 stupně je podle vědců katastrofická.
„Spalování fosilních paliv ovlivnilo klima tak dramaticky, že současné vlny veder lidská civilizace za celý svůj vývoj ještě nezažila.“
Apelují proto na státy světa, které se sešly na klimatickém summitu COP29 v Ázerbájdžánu, aby přistoupily k zásadním krokům v oblasti omezování uhlíkových emisí a k financování nezbytné ochrany mnoha komunit proti klimatickým katastrofám, které jsou už nyní nevyhnutelné.
Disciplíně, která se věnuje výzkumu vlivu globálního oteplování na extrémní počasí, se říká „atribuce probíhající klimatické změny“ a odborníci se jí začali věnovat už před více než deseti lety. Zatímco tehdy svou práci přirovnávali k jakémusi hledání otisků prstů klimatické změny, dnes už je její vliv tak zřejmý, že se prý vědecké úsilí prakticky rovná očitému svědectví zločinu.
Extrémní počasí?
„Rostoucí role klimatické změny v intenzivních událostech extrémního počasí je rozhodně znepokojující,“ říká Joyce Kimutaiová z Imperial College London. Je také členkou skupiny World Weather Attribution a na summitu COP29 zastávala úlohu poradkyně Keňské delegace.
„Pokud to bude pokračovat, složité časy čekají opravdu všechny. Klimatická krize nedělá ve vlivu na lidi rozdíly. Zasahuje každý jeden kousek naší planety,“ varuje odbornice, která apeluje na navýšení finančních prostředků k ochraně lidí.
A to zejména v komunitách, které čelí nebezpečným extrémům už dnes. Vědci mají za to, že k efektivnímu boji s klimatickou změnou by bylo zapotřebí vyjednat financování nejméně bilionem dolarů.
„Množství důkazů potvrzuje, že oteplování způsobené člověkem má dopad už nyní,“ vysvětluje autor databáze Carbon Brief Robert McSweeney. Ukazuje se, že spalování fosilních paliv ovlivnilo klima tak dramaticky, že vlny veder, jako jsou ty současné, prý lidská civilizace za celý svůj vývoj nezažila.
Roční průměrná teplota letos v Česku poprvé překročí deset stupňů. Všechny měsíce byly nadprůměrné
Číst článek
Na základě analýzy bezmála 750 studií, které zkompletoval web Carbon Brief, odborníci došli k závěru, že ve třech čtvrtinách případů extrémního počasí způsobuje globální oteplování závažnější průběh nebo zvyšuje pravděpodobnost jejich výskytu.
U devíti procent případů se ukázal opačný trend, to když se jednalo o extrémní mrazy nebo sněhové kalamity. Ve zbylém počtu případů nebyl zjištěn žádný nebo neprůkazný vliv.
Studie shromážděné serverem Carbon Brief použily údaje o počasí pro srovnání extrémních událostí v dnešním otepleném klimatu s počítačovými modely stejných událostí v podmínkách bez rozsáhlého spalování fosilních paliv. To vědcům umožnilo vypočítat, o kolik pravděpodobnější a závažnější jsou dnes extrémní meteorologické události.
Většina světa mimo Evropu, Severní Ameriku a Čínu je ale v tomto ohledu stále málo prozkoumaná, a skutečné dopady klimatické krize proto nejsou dostatečně popsány. Zvlášť málo údajů je z Blízkého východu nebo severní Afriky. Tyto regiony přitom patří mezi nejvíce postižené a jsou zároveň největšími producenty fosilních paliv, uzavírá britský The Guardian.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Zuzana Marková a Tea Veseláková.
