„Vypíšeme řádné výběrové řízení na nového generálního ředitele, od kterého očekávám, že dá Finanční správě nový impulz a posune ji směrem k více proklientskému přístupu,“ uvedl ministr financí.
Lhůta pro podání elektronických přiznání je do 2. května. Elektronické podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 bude umožněno po aktualizaci, kdy bude zveřejněn nový formulář.
Finanční správa pátrá po původu miliard korun, které v hotovosti nosil do banky směnárník Libor Ondráček. Podnikatel na svůj účet vložil za 15 let téměř 90 miliard korun. Kde peníze vzal, není jasné.
Bývalý předseda KSČM čelí podezření, že nemá v pořádku příjmy. Magistrát v Českých Budějovicích s ním proto zahájil přestupkové řízení, ve kterém zkoumá, zda odevzdal úplné majetkové přiznání.
V případě pravomocného rozsudku hrozí hlavním pachatelům tresty vězení od pěti do deseti let. U jednoho z obviněných podala policie návrh na vzetí do vazby, ostatní chce stíhat na svobodě.
Téměř všechna externí call centra neplní dohodnuté objednávky. Proto je nutné zapojit státní správu. Nedávno téměř 140 pracovníků poskytlo ministerstvo financí.
O nároku ČEZ na vrácení části darovací daně a na úrok z prodlení dříve rozhodly soudy. ČEZ o vrácení přeplatku na darovací dani vedl spory s finanční správou.
Důvodem je podezření, zda Filip neporušil zákon o střetu zájmů. V majetkovém přiznání za rok 2018 totiž neuvedl žádné vedlejší příjmy, podle policie měl přitom tehdy bokem přijmout půl milionu korun.
Správa vyzvala k vrácení příspěvku nebo eviduje dobrovolné vrácení v 22 478 případech za 398,4 milionů korun. Z této částky již správa získala 389,6 milionů korun.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Martin Melichar|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Předseda KSČM Vojtěch Filip má vysvětlit finančnímu úřadu původ půl milionu korun, který se ocitl v jeho kanceláři. Proč se o peníze zajímá policie? A jak souvisí s kauzou podnikatele Tomáše Horáčka?
Bezmála 85 procent firem porušilo zákon o účetnictví. Za loňský rok totiž nezveřejnily svoje účetní závěrky ve Sbírce listin. Termín přitom už dávno vypršel.
Odkud směnárník Ondráček peníze bral a kde končily, už prověřovali detektivové, a to s podezřením na masivní praní špinavých peněz. To se jim ale prokázat nepodařilo, celou věc loni odložili.
„Nešlo o to, že bych chtěl tajit nějaké peníze,“ komentoval předseda sněmovny, proč právnické služby za roky 2018 a 2019 neuvedl v majetkovém přiznání. Šlo podle něj o chybu účetních.
Čas na shromáždění důkazů měli policisté původně do 25. června, tedy do pátku. Čapí hnízdo si od firem Agrofertu přišlo díky inzerci na 272 milionů korun.
Finanční úřady loni získaly 8,8 miliardy korun z 25,5 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost klesla na 34,3 procenta z 55 procent v roce 2019.
Předešla únikům za zhruba 3,3 miliardy a zadržela 9,6 miliardy korun z daňové kriminality. Loni šlo o daňové kauzy za 680 milionů, což je zatím nejnižší objem.
Resort školství také zvýhodňoval některé příjemce a postupoval netransparentně. Nebyl ani důsledný v kontrolách. Příjemci tak porušovali podmínky i právní předpisy.
V pátečních novinách se například dočtete, že příjemci covidových podpor museli loni státu kvůli podvodům v účetnictví nebo administrativním chybám vrátit stovky milionů korun.
Podnikatelům, kterým vláda protiepidemickými restrikcemi omezila provoz, měl liberační balíček pomoct s udržením hotovosti. Této možnosti ovšem využily jen nižší tisícovky z nich.
Nyní tedy jasné, kolik firem úředníci zkontrolovali a s jakým výsledkem. Na dani úředníci firmám doměřili přes 416 milionů korun a daňová ztráta byla snížena o více než 70 milionů.
„Vypnutím EET se stát připravil o velmi cenná data o přesných dopadech koronavirové krize,“ říká člen Komory daňových poradců a jihočeský radní Tomáš Hajdušek.
