Poslanci z pěti poslaneckých klubů se shodují, že by se mělo začít disktutovat o změně legislativy zaručující anonymitu dárců pohlavních buněk. Klub KDU-ČSL chystá odbornou debatu.
V dospělosti se dozvěděly, že obě přišly na svět díky anonymnímu dárci spermií. Jejich matky totiž musely podstoupit umělé oplodnění. Díky komerčním DNA testům se našly navzájem, teď pátrají po otci.
Dárci spermií a vajíček zůstávají v Česku podle zákona anonymní. Takto uměle zplozené děti ale následně hledají své biologické rodiče pomocí DNA testů. Jak je to možné? Dozvíte se v článku.
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
Zavázat si tkaničky u bot, udržet či nebo zvládnout běžný pohyb v bytě - nejen s tím pacientům po úrazu nebo s vrozenou vadou pomáhá ergoterapie. Tuto rehabilitační metodu využívají také děti.
Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus byl biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už se k tomu blížíme.
Podle odhadů OSN hrozí zánik až milionu živočišných a rostlinných druhů a rozhoduje se, které z nich uchovat v biobance. V budoucnu by mohly být využity při klonování nových zvířat.
V zemědělství jsou totiž obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Odpověď mozku na zápach je podvědomá a velmi rychlá, popisují vědci. Čich je důležitý pro schopnost vyhnout se nebezpečí, někdy zřejmě i důležitější, než zrak nebo sluch.
Potenciál úpravy DNA pro léčbu je obrovský, ale otevírá i cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace. Například aby měli potomci určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.
Genetickou informaci viru umí vědci přečíst na počkání, genom člověka přes noc. Cena přitom výrazně klesá. Při pandemii covidu-19 se sekvenátory dostávají ze špičkových ústavů i do běžných laboratoří.
Americká genetička a biochemička Jennifer Doudnaová letos dostane Nobelovu cenu za chemii, ale také může stát u zrodu revolučního testu na koronavirus.
Biolog, matematik a katolický kněz Gregor Johann Mendel publikoval výsledky svých pokusů s hrachem už v roce 1865. Trvalo to ale dalších 154 let, než se podařilo genom hrachu zcela rozluštit.
Geneticky upravené děti už existují. Dvě čínská děvčata narozená v roce 2018 měla upravený genom v embryonální fázi. Všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se tak přenesou na další generace.
Karin Bojsová vedla přes 20 let vědeckou rubriku v největším švédském časopise Dagens Nyheter. Za knihu Mých prvních 54 000 let, ve které mapuje původ a chování našich prapředků, dostala řadu ocenění.
Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
Výzkumník Che Ťien-kchuej tvrdí, že využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která umožňuje výměnu defektního genu. Vědec se zaměřil na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky.
Místo, na kterém jsou pohřbeny oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí Památníku holokaustu Romů několik sond. Kosterní ostatky nenašli.