Spolehlivá léčba proti onemocnění neexistuje a postižená drůbež se musí likvidovat, což způsobuje velké hospodářské ztráty. Například drůbeží chovy v Číně a jihovýchodní Asii jsou zasaženy novým typem leukózy, takzvanou leukózou J.

Příslušný virus ALV-J se nedaří dostat pod kontrolu mimo jiné i kvůli velkému podílu malochovů a a prodeji živé drůbeže na tržištích.

„Především v asijských chovech by rozšíření odolných linií domácí drůbeže mohlo pomoci
k odstranění viru ALV-J. Tento koncept může platit i pro jiná virová onemocnění drůbeže, jako je Markova choroba, nebo dokonce ptačí chřipka,“ popisuje pro Radiožurnál Jiří Hejnar z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Tým vědců pod vedením Hejnara proto dlouho zkoumal příčiny a zaměřil se především na molekuly bílkovin. Přes ně totiž virus vstupuje do buněk. Po srovnání těchto molekul výzkumníci zjistili, že pro citlivost viru je klíčová jediná aminokyselina.

„Zasáhli jsme tedy do receptoru, přes který virus vstupuje do hostitelské buňky. Udělali jsme genetickou modifikaci, vysadili jsme jedinou aminokyselinu v receptorové bílkovině, a to se pak projeví v rezistenci vůči viru,“ popisuje Hejnar.

Na vývoji geneticky upravené slepice Zora spolupracovali výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se společností Biopharm. Veškterá testování provedená in vitro i in vivo ukázala, že geneticky upravení jedinci jsou zcela odolní vůči viru. Výzkumníci zatím ale nevědí, jestli se vývoj rozšíří do praxe.

Tereza Chlubná, tef Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít