Opravit dědičnou nemoc u člověka umíme, rizika ale stále převažují nad výhodami, vysvětluje biolog Petr
Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus byl biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už se k tomu pomalu blížíme. „Zažíváme revoluční čas, i když si to laická veřejnost asi neuvědomuje,“ říká.
„Dnes už jsou klinické zkoušky, kdy pacient dostane moderní nástroj zvaný CRISPR, který mu opraví dědičnou informaci ve vybraném orgánu. Dědičná choroba, která ho trápila, omezovala a zkracovala mu život, ustoupí,“ uvádí vědec.
Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí
První genetická léčba byla provedena v roce 1990, tedy před více než 30 lety ve Spojených státech, kdy byla pětileté holčičce vyléčena dědičná choroba.
„Pokud rodina ví, že se u ní vyskytuje dědičná choroba, tak tito lidé jdou na oplození ve zkumavce,“ popisuje postup Petr.
„Embryologové tak získají více embryí třeba jen o několika buňkách. Těm jednu či dvě buňky odeberou, provedou genetickou analýzu a pak vyberou to embryo, ze kterého se narodí dítě, které chorobu nezdědí.“
Geneticky upravení lidé
Biolog ale zároveň upozorňuje na rozdíl mezi výše popsaným postupem a geneticky upravenými lidmi, kterých je na světě zatím jen několik. „V roce 2018 v Číně bylo ohlášeno narození několika dětí, které měly genetický zásah na odolnost vůči viru HIV, který byl proveden krátce po oplození... Takže mají upravenu dědičnou informaci ve všech buňkách včetně pohlavních a své geny tak předají dál na další generace,“ vysvětluje Petr.
„Vědci se dohodli, že se takové zásahy ještě dělat nebudou.“
Jaroslav Petr
Čínský genetik, který provedl tento zákrok, byl odsouzen na tři roky zcela oprávněně, dodává. „Ta metoda pro zásah do lidského embrya pořád ještě není úplně přesná a mohl tak napáchat na těch dětech dalekosáhlé škody v jejich dědičné informaci.“
Zvláště lidské embryo je z důvodů, které vědci zatím neznají, vůči těmto tzv. necílovým zásahům neuvěřitelně citlivé. „Takže s ohledem na člověka a zvýšená rizika se vědci dohodli, že se takové zásahy ještě dělat nebudou,“ vysvětluje.
„Ale dovedu si takové zásahy do genomu představit ve chvíli, kdy jejich spolehlivost stoupne dramaticky a bude srovnatelná s riziky narození dítěte s defektem po přirozeném početí, protože ani tam není 100% jistota zdravého dítěte,“ předpovídá Jaroslav Petr.
Proč je Evropa tak citlivá na geneticky modifikované organismy zvláště v zemědělství? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí.
