„Írán zažívá ekonomicky velice těžké časy. Situace tam je opravdu tristní a jedinou možností, jak z toho vyváznout, je domluva se Západem a odstranění mezinárodních sankcí,“ říká expert.
Írán přestal dodržovat některá ustanovení mezinárodní dohody o tamním jaderném programu poté, co od něj roku 2018 odstoupily Spojené státy, ještě v době prezidenta Donalda Trumpa.
Krvelačný maniak, nebo úředník plnící rozkazy? Zvolení Ebráhíma Raísího novým íránským prezidentem budí značné emoce, podle analytika ale jeho nástup do funkce žádný zásadní obrat nepřinese.
Všechny kandidáty bude prověřovat dvanáctičlenná Rada dohlížitelů, kterou zajímá jejich politická kvalifikace i znalost islámu. Jména vybraných kandidátů mají být zveřejněna do konce měsíce.
Írán „musí udělat vše nutné k tomu, aby se ekonomická produkce vrátila do normálu“, prohlásil Ruhání s tím, že by chtěl již za několik týdnů začít rušit mimořádná opatření proti šíření nákazy.
Velitel vzdušných a kosmických sil revolučních gard Amír Alí Hadžizóda velitelskému sboru doporučil, aby před podřízenými vše i nadále tajili a nevyvolali tak demoralizaci armády i Revolučních gard.
Při nehodě zahynulo 176 lidí. Írán přiznal, že letadlo, které mířilo do Kyjeva, sestřelily íránské revoluční gardy, protože ho považovaly za nepřátelskou střelu.
Po boku nejvyššího duchovního stáli prezident Hasan Rúhání, nový velitel jednotek Kuds Esmáíl Káaní a další vysoce postavení představitelé islámské republiky.
Zpráva o smrti generála Kásema Solejmáního se týká obyvatel hned několika blízkovýchodních zemí a samozřejmě i Spojených států. Tak velký byl jeho vliv, tak vlivná je jeho smrt.
Íránský prezident Hasan Rúhání v pondělí řekl, že jeho země se rozhodla pro střední cestu, tedy že z dohody neodstoupí zcela a že ji bude částečně dodržovat.
Zpráva se odvolává na středeční inspekci. Islámská republika zároveň podle organizace plánuje v budoucnu instalovat více těchto systémů, než původně informovala.
Íránský prezident Rúhání odmítá vést jednání s USA a dalším signatáři, dokud nezruší uvalené sankce. Pokud Evropa nepřijde s novou obchodní nabídkou, hrozí odstoupením od podmínek jaderné dohody.
Erdogan podle zveřejněných informací o tématu případného zprostředkování hovořil s japonským premiérem Šinzóem Abem na okraj summitu velkých světových ekonomik G20 minulý týden v japonské Ósace.
Pokud zbývající signatáři jaderné dohody uzavřené se světovými mocnostmi nesplní své sliby, jaderný reaktor v Aráku se po 7. červenci vrátí ke své dřívější činnosti, řekl Rúhání.
Kvůli pokračujícímu napětí na Blízkém východě si íránský prezident telefonoval s francouzským prezidentem Macronem. Ujistil jej, že si Írán válku s nikým nepřeje.
Írán bude nadále omezovat dodržování svých závazků v rámci mezinárodní jaderné dohody, neboť postrádá „pozitivní signály“ od ostatních signatářů dokumentu, prohlásil íránský prezident Hasan Rúhání.
USA jsou připraveny zahájit „bez předběžných podmínek“ jednání s Íránem o jeho jaderném programu, potřebují ale vidět, že se tato země chová jako „normální stát“, řekl šéf americké diplomacie.
„S Američany nebudou žádné rozhovory. Američané se nedováží zahájit proti nám vojenskou operaci. Náš národ Ameriku považuje za nespolehlivou,“ zástupce velitele íránských islámských gard.
Jak prezident Rúhání řekl před odletem, vztahy Iráku s Íránem se nedají srovnat s těmi, jaké Bagdád má se Spojenými státy, které označil za okupační mocnost nenáviděnou v celém regionu.
Íránská televize Press TV uvedla, že má ponorka výtlak 600 tun a je vyzbrojená torpédy, námořními minami a střelami s plochou dráhou letu, které lze odpálit, když je ponořená.