Válku si nepřejeme, řekl Macronovi íránský prezident. Země ale urychlí obohacování uranu
Íránský prezident Hasan Rúhání v úterý po telefonu ujistil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že si jeho země nepřeje „válku s žádnou zemí“, ani další eskalaci potenciálního konfliktu na Blízkém východě. Vztahy Íránu a Spojených států jsou napjaté kvůli sestřelení amerického dronu íránskými jednotkami v oblasti Hormuzského průlivu a následnému odvetnému útoku Američanů, který prezident Donald Trump na poslední chvíli odvolal.
„Írán nemá žádný zájem o zvyšování napětí v regionu a neusiluje o válku se žádnou zemí, včetně Spojených států,“ řekl Rúhání svému francouzskému protějšku. O hovoru mezi prezidenty se psalo ve zprávě íránské státní agentury IRNA a informovala o něm agentura AFP.
Bezpečnostní analytik: Američanům se do otevřeného konfliktu s Íránem nechce
Číst článek
Rúhání podle IRNA dále uvedl, že pokud Američané nelegálně vstoupí do íránských výsostných vod, bude íránská armáda reagovat „rozhodně“. Přestože Trump odvetnou akci proti Íránu odvolal, další vojenské kroky nevylučuje. V pondělí navíc oznámil vůči Íránu nové sankce zaměřené na osobu nejvyššího duchovního vůdce.
Francie patří mezi signatáře dohody o íránském jaderném programu z roku 2015, od které Spojené státy minulý rok jednostranně odstoupily. V návaznosti na obnovení amerických sankcí navíc Írán avizuje, že dohodou stanovené limity týkající se obohacování uranu přestane dodržovat.
Macron blízkovýchodní zemi vyzval, aby postupovala „trpělivě a zodpovědně“. Podle Rúháního je dodržování jaderné dohody ze strany Íránu podmíněno dodržováním evropských slibů ohledně zajištění íránských ekonomických zájmů.
Telefon mezi prezidenty proběhl před Macronovu návštěvou Japonska, kde bude o víkendu probíhat summit skupiny G20. Macron už v pondělí oznámil, že chce na summitu s Trumpem ohledně napětí na Blízkém východě mluvit.
Obohacování uranu
Irán zároveň oznámil, že urychlí obohacovaní uranu. A to už ve čtvrtek, kdy vyprší lhůta daná evropským státům, které tomu mohly zabránit. Ve středu to podle agentury Reuters řekl mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí.
„Lhůta (íránské) organizace pro atomovou energii pro překročení 300kilogramového limitu na produkci obohaceného uranu zítra (ve čtvrtek) vyprší,“ řekl Kamálvandí s tím, že od tohoto data bude obohacování uranu urychleno.
Nikdy nebudeme usilovat o jadernou zbraň, řekl íránský ministr zahraničí
Číst článek
Írán se ocitá pod tlakem amerických sankcí, které byly postupně zavedeny poté, co Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Dohodu kritizoval americký prezident Donald Trump s tím, že opomíjí íránský balistický program a roli islámské republiky v konfliktech v regionu.
Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.
Již 17. června Kamálvandí řekl, že Írán 27. června překročí limit zásob nízko obohaceného uranu, a přiznal, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát.
Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu.
