ChatGPT je v poslední době hojně využívaná forma umělé inteligence. Na základě jeho odpovědí píšou lidé diplomové práce nebo zakládají startupy. Důvěryhodný ale dle oborníků není.
Tento mechanický postrach absentérů a opozdilců měli na začátku minulého století skoro ve všech továrnách a kancelářích. Nešlo jen o kontrolu docházky, ale i nákladů na pracovní sílu a materiál.
„Abych to ujasnil – pozastavili jsme veškerou obchodní činnost v Rusku,“ uvedl šéf IBM Arvind Krishna k rozhodnutí, které souvisí s vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Badatelé vzali v potaz emise z vlastních aktivit firem, z využitých energií a také z aktivit v dodavatelských a nákupních řetězcích. To podle nich vypovídá o celkové uhlíkové stopě dané firmy.
Podle IBM mohou mít nové čipy několik výhod. Dále také umožní výrazné zrychlení funkcí laptopů a umožní rychlejší detekci objektů a reakční dobu u autonomních vozů.
Veškerá úřední korespondence musí být evidována ve spisové službě. Co evidované není, není ani úřední a nepatří to na veřejnost. Tak by se dal shrnout rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2013.
Konkurenční IBM, která počítač Summit vyvinula, výsledky zpochybnila. Uvádí, že by její superpočítač úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji, napsala Reuters.
Česko ve světě kybernetické bezpečnosti zatím tápe, úřady se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných lidí i obrovským technickým dluhem. Místo vysvětlování svou nepřipravenost maskují slovy o utajení.
Průmysl 4.0., umělá inteligence a automatizace. Tak zní hesla nové éry technologií. Jak se na ni ale připravují studenti? A kde firmy berou nové talenty?
Jednalo se i s dalším technologickým gigantem IBM. Místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček sdělil, že Česko a IBM mají zájem na spolupráci při vývoji umělé inteligence.
Americká firma IBM se dohodla na koupi softwarové společnosti Red Hat za 34 miliard USD (770,4 miliardy Kč), včetně dluhu. Je to zatím největší akvizice uskutečněná IBM.
Americká společnost IBM má nejvýkonnější superpočítač na světě. V pátek představila zařízení o více než dvojnásobné kapacitě dosavadního lídra, čínského Sunway TaihuLight.
Někdejší náměstek ministerstva práce Vladimír Šiška a znalec Vladimír Smejkal nespáchali trestný čin v souvislosti se zakázkou na dodání systému, který měl zabránit zneužívání sociálních dávek.
Ministerstvo vnitra dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) milionovou pokutu. Je za rámcovou smlouvu o poskytování technické podpory a rozvoji vízového informačního systému.
Soud i napodruhé osvobodil někdejšího prvního náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku a znalce Vladimíra Smejkala v kauze miliardové zakázky pro IBM. Mužů se zastal revizní posudek z Akademie věd.
Dva švédští ministři rezignovali na své funkce v souvislosti s bezpečnostním pochybením, kvůli kterému čeští pracovníci společnosti IBM získali přístup k tajným policejním databázím.
Pražský městský soud dnes osvobodil bývalého prvního náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku, který chtěl podle obžaloby nezákonně zajistit firmě IBM miliardovou zakázku na kontrolu sociálních dávek. Zprošťující verdikt si vyslechl i znalec Vladimír Smejkal, jenž podle obžaloby vypracoval pro ministerstvo nepravdivý posudek. Rozhodnutí soudu, podle nějž skutky obou mužů nebyly trestným činem, zatím není pravomocné.
Někdejší náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Šiška u soudu popřel vinu v další kauze, která se týká veřejné zakázky. Podle obžaloby před třemi roky zvýhodnil firmu IBM. Ta nabízela ministerstvu práce za víc než miliardu korun elektronický systém, který měl zamezit zneužívání dávek.
Jak stará je nejstarší počítačová firma na světě? Přesně 100 let, kdy vznikla společnost IBM, která zažila vlastně celé dějiny počítačů - od počítadel děrných štítků po počítače, které potřebovaly několik sálů, až po dnešní přístroje, které se vejdou málem do kapsy.
Trojrozměrná komunikace, baterie na vzduch, přizpůsobivé dopravní systémy či využití tepelných ztrát z počítačů k vytápění budov. Tak by podle výhledu technologické firmy IBM mohl svět vypadat za pět let. Podle předpokladů bude běžná elektronika sbírat data využitelná k ochraně životního prostředí nebo výrobě energie pro města.