Podle ministerstva vnitra ovlivnila pokles uprchlíků zejména opatření, která zavedli Srbové na hranicích s Maďarskem, kontroly v Česku i sousedních státech a opatření na německo-české hranici.
Johanssonová také varovala před aktuálním rizikem teroristických útoků. Komisařka uvedla, že nyní jsme v období, kdy je riziko terorismu v Evropě velmi vysoké.
„Měli jsme spoustu nástrojů, u kterých jsme říkali, že je potřeba je nejdříve zavést, abychom se mohli bavit o tom, zdali někomu budeme pomáhat," kritizuje europoslanec migrační reformu.
Počty běženců, kteří utíkají ze Střední Ameriky před chudobou a vysokou kriminalitou, rostou už řadu měsíců, od lednového nástupu Joea Bidena do Bílého domu je vzestupný trend ještě výraznější.
Podle Garciova advokáta muž přicestoval z Hondurasu do USA v roce 2004. K odchodu ho donutila chudoba a vysoká míra kriminalita, které panují v latinskoamerické zemi.
Italský premiér Conte chce s českým předsedou vlády mluvit o migraci. Babiše proto zve do Říma. Italský premiér o víkendu požádal unijní země o pomoc s přijetím migrantů. Babiš to ale odmítl.
Známý módní návrhář Karl Lagerfeld pohrozil, že pokud německá kancléřka Angela Merkelová bude pokračovat ve své vstřícné migrační politice, vzdá se německého občanství.
Americký prezident Trump podepsal dekret nařizující ukončit politiku, na jejímž základě jsou zatčení nelegální imigranti propouštěni z vazby, zatímco čekají na soud rozhodující o jejich statusu.
DACA chrání před deportací zhruba 800 tisíc přistěhovalců, kteří do USA přišli jako děti. Účastníci programu mají dvouletou záruku, že nebudou vyhoštěni, v USA navíc mohou legálně pracovat.
Počet žádostí o azyl ve Francii loni poprvé překročil 100 000. Je to o 17 procent víc než v roce 2016. Čísla už potvrdil francouzský úřadu pro ochranu uprchlíků.
Česká republika prostřednictvím vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Soudním dvorem Evropské unie zaslala Evropské komisi své vyjádření ve sporu o nepřijímání migrantů.
Havaj jako první americký stát žaluje nový Trumpův migrační dekret, který zakazuje vstup občanům šesti zemí do USA. Podle Havaje je dekret protiústavní, informovala agentura AP. Právní krok proti novému Trumpovu rozhodnutí, které má být účinné od 16. března, učinil generální prokurátor Havaje u federálního soudu v Honolulu.
Americké imigrační úřady odepřely po zákroku Turecka vstup do země syrskému filmaři Chálidu Chatíbovi, spolupracovníkovi na filmu The White Helmets (Bílé přilby), který je nominován na Oscara.
Americký prezident Donald Trump na čtvrteční tiskové konferenci ohlásil přípravu nového migračního dekretu nahrazujícího ten původní, který předběžně zablokoval federální soud. Trump novinářům sdělil, že nové exekutivní nařízení chce podepsat příští týden. O tom, že se chystají nová migrační omezení, informovalo také ministerstvo spravedlnosti, které již nestojí o to, aby odvolací soud přehodnotil své rozhodnutí, které ponechalo zmrazení původního dekretu v platnosti.
Americký odvolací soud odmítnul obnovit imigrační zákaz prezidenta Donalda Trumpa. Tříčlenný senát tak podpořil rozhodnutí nižšího soudu, který opatření před týdnem zablokoval. Trump v první reakci na Twitteru uvedl, že v sázce je národní bezpečnost. Prezidentovo nařízení zakazuje vstup do Spojených států uprchlíkům a obyvatelům sedmi převážně muslimských států.
Německá kancléřka Angela Merkelová varovala v Ankaře před omezováním demokracie. Kritizovala tak plánované posílení prezidentských pravomocí i tvrdý postup tureckých úřadů vůči opozici a lidem podezřelým z účasti na červencovém pokusu o puč. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté. Politička se v Ankaře sešla s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a setkala se i se zástupci opozičních stran.
Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že Německo a další země Evropské unie udělaly jisté chyby při řešení uprchlické krize. Mimo jiné příliš dlouho zavíraly oči před vznikající krizí u vnějších hranic unie, uvedla Merkelová v rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung.
Imigrační policie na Novém Zélandu eviduje prudký nárůst žádostí o trvalý pobyt a o udělení občanství. Převažují žadatelé z Velké Británie, kde voliči v referendu nedávno hlasovali pro odchod z Evropské unie. Potvrzují se tak úvahy, že se brexit projeví také odchodem samotných Britů ze země.
Spolupráce mezi parlamenty, budoucnost Visegrádské čtyřky nebo postup zemí při řešení imigrační krize jsou body, kterými se chtějí zabývat čeští a slovenští poslanci během dvoudenního zasedání v Třešti na Vysočině.
Občanství za několik milionů rublů - tento návrh přinesla na ruskou vládu Federální migrační služba. Bohatí zahraniční investoři a podnikatelé by podle tohoto návrhu mohli daleko jednodušeji získat ruské doklady.
Téměř každý týden přichází londýnská vláda s novým plánem na další zpřísnění své imigrační politiky. Časově se kroky kryjí s démonizovaným otevřením britského pracovního trhu pro občany Rumunska a Bulharska. Jejich mohutný příliv na Britské ostrovy se zatím nekoná. Navíc Rumuni a Bulhaři, kteří chtěli v Británii pracovat, už ve Spojeném království dávno jsou.
Ve Spojeném království se veřejnost i média bouří proti imigrační pravidlům, která brání slučování rodin. Manželé a manželky britských státních příslušníků totiž nemají šanci získat víza a povolení k pobytu, pokud jejich partner nevydělá ročně 18 600 liber. Další sporné překážky pak stojí v cestě párům, které by do Británie chtěly přestěhovat své rodiče.