„Dřív, když vlády nevypouštěly tolik peněz, ekonomika rostla, občas to přehnala a pak klesla do rovnováhy. To je normální, neděsme se toho,“ říká bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.
Volby prezidenta jsou první nepřehlédnutelnou událostí, která ovlivní život v Česku v novém roce. Válka na Ukrajině ale zasáhne zemi v následujícím roce mnohem výrazněji.
Meziroční inflace v listopadu činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos centrální banka očekává 9,1 procenta.
Data ukazují, že negativní očekávání se od roku 2021 zvýšilo skoro dvojnásobně. Zatímco na konci loňského roku to odhadovala zhruba třetina dotazovaných, letos to je přes 50 procent.
V českém tisku se v pátek dočtete o zlevňování bytů. Téma Hospodářských novin. A růst cen potravin se naopak podle Mf Dnes nezastaví. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Pohledem na akciové trhy i reálnou ekonomiku to vypadá, že svět se na válku na Ukrajině celkem adaptoval. Jako člověk, i byznys si evidentně zvykne na všechno.
Ruská agrese obrátila život nejen v Česku na ruby. Začaly růst ceny energií, inflace a kabinet představoval hasiče, který se snaží škody způsobené nenadálým požárem omezit na minimum. Ne vždy úspěšně.
Na co se připravit v roce 2023? Kam směřuje česká ekonomika a co s penězi udělá strach a chamtivost? Hostem podcastu Peníze a vliv byl Petr Borkovec, spolumajitel společnosti Partners.
Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí banka dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila problémy s dodávkami plynu a vedla k prudkému nárůstu jeho ceny. Evropské vlády se snažily ochránit občany před nejhoršími dopady prudkého zdražení.
„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.
Nejnižší míru inflace mělo v předposledním měsíci letošního roku Španělsko, Francie a Malta. Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Maďarsko, Lotyšsko a Estonsko s Litvou.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Celková cenová hladina tedy po měsíční pauze zrychlila svůj růst,“ říká vedoucí oddělení statistiky.
Dobrovolníci v centru na kraji Paříže každý večer vydají jídlo více než třem stům lidí, což je asi dvakrát víc než na začátku školního roku. Nárůst si vysvětlují hlavně inflací a zdražováním energií.
Česko zápasí s pátou největší inflací v Evropě, upozorňuje někdejší šéf České národní banky Rusnok: „Pro velké podniky asi skončily ty úplně nejkrásnější časy z hlediska volných pracovních míst.“
Maďarská vláda už dříve přijala opatření, jejichž smyslem bylo snížit ceny některých položek, například vepřového masa, stolního oleje a mouky, aby tak přispěla ke zmírnění inflace.
Čtvrtině rodin s dětmi po zaplacení jídla a bydlení zůstane méně než 3000 korun na osobu, tedy sto korun na den. Každá desátá domácnost by se minimálně v některých měsících mohla nacházet v minusu.
25:05
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec, kac|Ekonomika
„Představa, že lidé si půjčují na zahraniční dovolené nebo plazmové televize, je pouhou mediální zkratkou. Lidé už si často půjčují na nájem nebo energie,” upozorňuje Radek Hábl.
Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procent z letošních 2,5 procenta.
„V nejchudší třetině české společnosti lidé z košíků vytahují ovoce, zeleninu, kvalitnější maso a sahají po nejlevnějších variantách,“ popisuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard.
26:09
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec, kac|Zprávy z domova
„Na Vánoce si vždy nějak našetříme. Přesto současná krize tyto svátky ovlivní, i když jsou jinak pro nás posvátné. Letos to bude klid před bouří,“ tvrdí Martin Straka ze společnosti Ipsos.
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,44 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák, služby a neenergetické průmyslové zboží.