„Záporný reálný růst mezd nás provází již od loňského roku a v nadcházejících měsících by nemělo dojít k výrazné změně. Vysoká cenová hladina se tak negativně projevuje na bohatství domácností. Vysoká inflace je škodlivá hlavně tím, že negativně dopadá na všechny, nicméně ji mnohem více pociťují nižší příjmové skupiny obyvatelstva,“ uvedla analytička Cyrrusu Anna Píchová.

Pokles reálných mezd v Česku je podle analýzy výrazně rychlejší než v okolních zemích. Zatímco v Česku se očekává snížení o 8,3 procenta, evropský průměr klesá o 2,3 procenta a zbývající státy visegrádské čtyřky očekávají ještě mírnější pokles.

V Polsku by se reálné mzdy měly snížit o 2,1 procenta, na Slovensku o 1,1 procenta a v Maďarsku o 0,3 procenta.

V příštím roce se v celoevropském průměru očekává růst reálných mezd o 0,6 procenta. Stejně rychle by se měly reálné mzdy zvyšovat v Polsku, na Slovensku by růst měl dosáhnout 0,7 procenta a v Maďarsku 2,3 procenta. V Česku analýza předpokládá další pokles reálných mezd o 0,1 procenta.

Nejhorší vývoj

Vývoj reálných mezd v Česku je podle Píchové jeden z nejhorších v Evropské unii.

„Důvodem pro takový pokles je vysoká inflace, jelikož v nominálním vyjádření mzdy v České republice stále rostou s ohledem na přetrvávající převis poptávky nad nabídkou na pracovním trhu. Negativní růst reálných mezd by měl pokračovat i v roce 2023, a to zejména díky kombinaci stálé zvýšené cenové úrovně a také díky zpomalení nominálního růstu mezd,“ uvedla.

Analytička ale upozornila, že za posledních deset let rostly reálné mzdy v Česku výrazně rychleji, než byl průměr eurozóny. V letech 2011 až 2021 se hrubý disponibilní příjem zvýšil o 41,4 procenta, zatímco v eurozóně to bylo o 20,8 procenta.

Kdyby mzdy v Česku rostly od roku 2010 pouze podle inflace, činila by nyní průměrná mzda zhruba 31 500 korun, ve skutečnosti dosáhla ve druhém čtvrtletí zhruba 40 100 korun.

Podle Píchové by snižování reálných mezd mělo být jen krátkodobé a lze očekávat brzké zlepšení.

„Situaci je potřeba vnímat jako přechodnou a nezapomínat na to, že v uplynulé dekádě náš čistý disponibilní příjem rostl. Při pohledu zpět tak musíme konstatovat, že se máme lépe než před pár lety,“ řekla.

„Máme se dokonce lépe, než kdyby každoročně naše mzdy rostly jen o výši inflace, a to díky vývoji ekonomiky, mzdovému růstu a s tím spojeným růstem disponibilního příjmu,“ uzavřela analytička.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít