Výdaje na bydlení by u chudší poloviny rodin s dětmi mohly tvořit až 40 procent příjmů, uvádí analýza
Po lednovém zastropování cen energií vzrostou domácnostem výdaje na bydlení. Mohly by tvořit až 34 procent jejich měsíčního příjmu. Vyplývá to z analýzy společnosti PAQ Research, která vychází z dat Českého statistického úřadu o energetické spotřebě domácností. Zdražení energií by mělo nejvíce zasáhnout domácnosti s dětmi, respektive chudší polovinu z nich.
Zdražení energií od příštího roku podle analýzy nejvíce zasáhne domácnosti s dětmi, konkrétně chudší polovinu z nich. Propočty ukazují, že stoupne počet rodin s dětmi, u nichž budou výdaje na bydlení činit přes 40 procent příjmů.
V současné době se toto týká 23 procent lidí, po Novém roce by podíl mohl vystoupat na 31 procent. Čtvrtině rodin tak po zaplacení jídla a bydlení zůstanou méně než tři tisíce korun na osobu, tedy sto korun na den. Pokud jde o rodiny s dětmi spadající do chudší poloviny, mohlo by se do takové chudoby propadnout až 44 procent z nich. Uvádí spoluautorka studie Michaela Kudrnáčová.
Seniorům podle sociologa Daniela Prokopa vykompenzuje novoroční zdražení energií lednová valorizace důchodů.
„Valorizace budou v lednu tentokrát relativně velké, dokonce pomohou i chudším důchodcům, neboť zahrnují i výchovné v částce 500 korun. Řadu věcí to v průměru vrátí do stavu před nárůstem cen energií,“ upozorňuje sociolog.
Nízkopříjmoví penzisté, kterým valorizace přidá pouze okolo 600 korun a zároveň jim nepřipadne nárok na výchovné, si ale podle sociologa pohorší.
Prokop také upozorňuje, že každá desátá domácnost se bude minimálně v některých měsících nacházet v minusu a bude nucena sáhnout do úspor nebo se zadlužit. To by se mohlo týkat až pětiny chudších domácností.
Těm by podle sociologa mohl pomoci například sociální tarif, který by pro nejzranitelnější skupiny nabízel energie ještě levněji než zastropované ceny. Takové řešení doporučovali vládě i ekonomové z institutu CERGE-EI, například člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich nebo Klára Kalíšková.
„Stát má mnoho údajů o obyvatelích, které mu mohou pomoci k tomu, abychom tuto skupinu vydefinovali. Když ale určíme užší skupinu, máme možnost jí opravdu dostatečně pomoci. Pokud budeme pomáhat všem, nemůže být daná pomoc nikdy dostatečná,“ popisuje Kalíšková.
Rozložení splátek
Vláda však o zavedení sociálního tarifu zatím neuvažuje, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
23:25
Prokop: Kvůli zálohám na energie bychom si neměli brát půjčky. Vede to k rozpadu důvěry v demokracii
Číst článek
„Máme zde ale samozřejmě definici sociálně zranitelného zákazníka, která je v návrhu novely energetického zákona, jež vytváří určitý, větší prostor pro ochranu těchto zranitelných osob a zranitelných zákazníků. To, co je pro nás v tento okamžik hlavním pilířem pomoci, je především nástroj příspěvků na bydlení, doplněný o doplatek na bydlení,“ vysvětluje ministr.
Podle Prokopa by lidem ohroženým chudobou mohlo pomoci ještě jedno opatření, konkrétně rozložení splátek vysokých nedoplatků za energie do dvanácti měsíců. Dodavatelé energií, například Pražská plynárenská nebo PRE, splátkové kalendáře nabízejí, nikoli však automaticky všem žadatelům.
Rozložení splátek do větší části roku také není samozřejmostí. Společnost ČEZ splátkový kalendář nabízí až na deset měsíců bezúročně, Pražská plynárenská naopak ke splátce připočítává zákonný úrok, který momentálně činí patnáct procent.
