Podle generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše může v tomto znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky, a zejména teplárenství.
„V našem energetickém mixu není možné počítat, že se stoprocentně obejdeme bez jádra. To není možné. Bez jádra to v Čechách v dohledné době třeba padesáti let nejde,“ tvrdí.
Jeho odvolání navrhl ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Vláda návrh schválila. Potvrdil to ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.
„O víkendu bude technologie postupně chladnout,“ řekl mluvčí Temelína. Reaktor začnou energetici po vychladnutí v neděli otevírat, což potrvá přibližně čtyři dny.
Deset let po solárním boomu se znovu otevírá plán na podporu fotovoltaiky. Jsou obnovitelné zdroje marginální, nebo budoucí pilíř energetiky? Kde je jejich limit? Jaký smysl mají plány na desítky let?
Premiér chce, aby nové reaktory zaplatil ČEZ. Ten by rád, aby platil stát. Bojí se riskovat, že se stavba prodraží. Kritici a menšinoví akcionáři ČEZ na to upozorňují, v médiích ale nejsou slyšet.
Rozvoj jaderné energetiky, ale i dalších energetických zdrojů je klíčovou otázkou, která čeká na rozhodnutí současné vlády. Měli bychom stavět nové bloky jaderných elektráren Dukovany a Temelín?
Kdo by měl v Česku postavit nové jaderné elektrárny za stovky miliard korun? Buď nynější polostátní ČEZ, anebo nová státní firma, která však předtím získá od ČEZu celou jeho jadernou divizi.
Česko jde proti evropskému proudu – Německo a Francie reaktory zavírají, stavba nových se 2× až 3× prodraží a protáhne. Nové Dukovany by vstoupily na trh, kde už nebudou konkurenceschopné.
Jaderná elektrárna Dukovany vypne dva výrobní bloky. První reaktor odstaví dnes večer, druhý v pátek. Odstávka je neplánovaná a potrvá tři až čtyři týdny. Podle tiskového mluvčího elektrárny Jiřího Bezděka není důvodem odstávky závada, ale kontrola svárů potrubí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzývá Spojené státy, aby neuzavíraly jadernou dohodu s Íránem. Předseda vlády židovského státu to řekl ve svém dnešním projevu, se kterým vystoupil před oběma komorami amerického Kongresu.
Největší jaderná elektrárna světa, japonská Kašiwazaki, se chystá na obnovení provozu. Tuto elektrárnu přitom vlastní stejná společnost jako Fukušimu, kde před necelými třemi lety došlo po ničivém zemětřesení a vlně tsunami k největší jaderné havárii od Černobylu.
Írán je připravený zahájit přímá jednání se Spojenými státy o svém jaderném programu. S odvoláním na západní zdroje to píše deník New York Times. Američany prý o možných rozhovorech informoval irácký premiér Núrí Málikí, který se také nabídl jako zprostředkovatel.
Garanci ve výši 300 miliard korun poskytne britská vláda ostrovnímu jadernému průmyslu. Přiměla ji k tomu obava z možného nedostatku elektřiny a hrozícího obřího výpadku elektřiny, takzvaného blackoutu. Finanční záruky otevírají cestu k vybudování nové jaderné elektrárny.
V Česku by se v budoucnu měla více využívat jaderná energie. Počítá s tím aktualizovaná státní energetická koncepce, kterou představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS. Podíl uhlí na výrobě energie má přitom klesnout na třetinu současného stavu. Ministr chce definitivní podobu dokumentu předložit na konci srpna vládě.
Naprostá většina německé veřejnosti rozhodnutí o odklonu od jaderné energetiky schvaluje. Různé průzkumy během roku dokonce ukázaly, že Němci si jsou ochotni za elektřinu, která nebude z jádra, i připlatit. Antiatomoví odpůrci ale varují, že by bylo Německo po roce 2020, do kdy má odstavit všechny zbývající reaktory, nemuselo být energeticky soběstačné.
2:30
|Klára Stejskalová, Adéla Havránková, David Šťáhlavský, Michal Šenk|Zprávy ze světa
Dolní komora německého parlamentu schválila vládní plán na utlumení jaderné energetiky v zemi. Poslední tři jaderné elektrárny podle něj ukončí provoz do roku 2022.
Spojené státy poslaly do Japonska další tým odborníků na jadernou energii. Radioaktivní únik v elektrárně Fukušima děla Američanům vážné starosti. Kvůli jadernému oblaku se musela přesunout americká vojenská plavidla, která u severovýchodního pobřeží poskytují humanitární pomoc.
Ani Slovensku se nevyhnula aktuální debata o budoucnosti jaderné energie. Elektřina z jádra má zatím plnou podporu slovenské vlády. Slovensko nemá alternativní zdroje a je na jaderné elektřině závislé.
Belgické ministerstvo vnitra zahájilo informační kampaň pro veřejnost o chování v případě jaderné havárie. Akce byla naplánovaná měsíce dopředu, ale začala právě v době, kdy se s únikem radiace z elektrárny potýká Japonsko. V Belgii fungují podobně jako v Česku dvě jaderné elektrárny. Další dvě ale leží velmi blízko jejích hranic ve Francii a Nizozemsku.
|Roman Chlupatý, Markéta Bartošová, Michal Šenk|Ekonomika
V Japonsku dnes došlo k druhému výbuchu v jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi. Úplný rozsah škod ještě není znám. I přesto je ale jasné, že jde o memento, které nelze v rámci současných celosvětových snah o renezanci energie z jádra ignorovat. Potvrzují to už reakce na první výbuch, ke kterému došlo v sobotu.
V atomové elektrárně Fukušima 1, poškozené pátečním zemětřesením, se po výbuchu zřítila část budovy reaktoru. Samotný reaktor ale nebyl podle japonských úřadů poškozen. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost označil poruchu čtvrtým ze sedmi stupňů kritičnosti jaderných nehod. Podle české odbornice na jadernou energii Dany Drábová není nutné obávat se neštěstí černobylského typu.
Horní Rakousy nemají od začátku roku zmocněnce pro jadernou energii. Hlasitý kritik jaderné elektrárny Temelín Radko Pavlovec složil funkci, kterou zastával třináct let. Nelíbí se mu, že někteří rakouští politici na jedné straně kritizují jaderná zařízení, na straně druhé ale sedí v dozorčích radách firem, které na atomové energii vydělávají.
Severní Korea se podle amerického jaderného experta snaží získat materiál k výrobě jaderných bomb. Jak prohlásil Siegfried Hecker, KLDR ve svém nukleárním komplexu v Jongbjonu instalovala na dva tisíce centrifug k obohacování uranu.
Venezuelský prezident Hugo Chávez je v Rusku. Od nástupu do funkce v roce 1999 už podeváté. Tentokrát by měl v Moskvě jednat mimo jiné o nákupu ruských zbraní. Podle ruských médií by mělo jít o obchod v hodnotě pěti miliard dolarů.
Desetitisíce lidí v Berlíně vyjádřily masovými protesty nespokojenost nad nedávno navrženým jaderným zákonem. Ten povoluje německým jaderným elektrárnám fungovat ještě dalších víc než deset let.
Dnes je to deset let, co se v Německu zrodil takzvaný jaderný kompromis. Podle něj by se poslední německý atomový reaktor měl odpojit o sítě do roku 2021 a Německo by se mělo zcela vzdát atomové energie.