V průzkumech preferencí pro celé Spojené státy má sice Harrisová nadále několikaprocentní náskok, ale v klíčových státech je stav zcela nerozhodný.

To je špatná zpráva spíše pro Harrisovou. Protože v prezidentských volbách v roce 2016 Trump v klíčových státech vyhrál, i když v průzkumech výrazně zaostával za Hillary Clintonovou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: V souboji o Bílý dům má mírně navrch Trump, Harrisová mění taktiku

I v roce 2020 měl Biden v klíčových státech v průzkumech značný náskok, ale jeho vítězství bylo nakonec velmi těsné.

Někteří američtí experti rostoucí obavy příznivců Harrisové mírní. Poukazují na to, že v roce 2016 se prezidentské volby staly referendem o nepříliš populární Clintonové. V roce 2020 byly volby naopak referendem o Trumpovi a Biden dokázal vyhrát, přestože ani on nebyl mezi demokraty a nezávislými voliči příliš populární.

Referendum o Trumpovi?

I nadcházející volby budou do značné míry referendem o Trumpovi. Navíc Harrisová v prvních týdnech své kandidatury dokázala vyvolat o poznání větší nadšení než před ní Clintonová, nebo Biden. Trump je obtěžkaný celou řadou afér, trestních stíhání a soudních procesů. Slibuje, že se v případě vítězství bude mstít svým oponentům.

Proč tedy v průzkumech začíná Harrisová ztrácet? Podle amerických expertů především proto, že zatím nedokázala vysvětlit, v čem se chce lišit od nepopulárního Bidena. A také proto, že přestala poukazovat na Trumpovy prohřešky.

Svoji kampaň založila na slibech, že sjednotí americkou společnost a vnese do ní „radost“ a pozitivní náboj.

Trump jde opačným směrem, a získává tak opakovaně mediální pozornost. V posledních týdnech přitvrzuje v agresivních výpadech proti migrantům, které obviňuje z toho, že se jsou odpovědní za masovou kriminalitu, a že údajně ovládli některá americká města.

Pokud bude zvolen, zahájí prý masové deportace a do některých měst pošle ozbrojené složky, aby v nich obnovily pořádek.

Otázkou je, jestli Trump v přitvrzování rétoriky nezašel příliš daleko. V nedávném rozhovoru řekl, že by neváhal použít národní gardu a armádu proti americkým občanům v případě nepokojů. O té části americké společnosti, která se proti němu nejaktivněji bouří, mluví jako o spodině.

Harrisová mění rétoriku

Harrisová reagovala změnou taktiky. Na předvolebních shromážděních v posledních dnech varovala, že Trump už ani neskrývá svoje autoritářské choutky. Pokud bude zvolen, bude podle Harrisové americká demokracie ve vážném nebezpečí.

Otázkou je, jestli nepřišla se změnou příliš pozdě. V některých státech americké unie už je možné volit. Většina voličů se už rozhodla, komu dá hlas. Harrisová proto především potřebuje na poslední chvíli mobilizovat některé voličské skupiny, ve kterých je její podpora slabší, než jakou měl v roce 2020 Biden.

Jednou z nich jsou afroameričtí muži. Ti sice většinově nepodporují Trumpa, ale dosavadní vystupování Harrisové je nemotivuje k tomu, aby šli vůbec volit.

Mohou je snad ještě zmobilizovat nejnovější varování Harrisové nebo i bývalého prezidenta Baracka Obamy, že znovuzvolení Trumpa, který se v minulosti dopustil rasistických výroků na adresu Američanů tmavé pleti, může být pro Afroameričany pohromou.

Jisté je, že o celkovém výsledku voleb mohou rozhodnout maličkosti. Což je vzhledem k tomu, co vše se Trumpem pojí, a co je vzhledem k některým jeho plánům v sázce, zneklidňující zjištění.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít