Spojené státy stojí na prahu ústavní krize
Americký prezident Donald Trump zaplavil v prvních třech týdnech po svém zvolení veřejný prostor stovkami prezidentských výnosů. Některé z nich jsou přitom podle jeho kritiků za hranou ústavy.
Federální soudci jen několik dní po nástupu Trumpa do funkce zmrazili jeho nařízení, aby děti narozené v USA ilegálním migrantům nedostávaly americké občanství. Čtrnáctý dodatek americké ústavy totiž jasně stanoví, že americké občanství získá kdokoli, kdo se narodil na území Spojených států.
Následovalo pozastavení účinnosti několika dalších Trumpových výnosů. Kupříkladu výnosů, na jejichž základě měly být rušeny některé federální agentury či propuštěny tisíce federálních úředníků.
Korigování prezidenta
Kdyby Spojené státy po Trumpově nástupu do funkce dál fungovaly jako vzorová liberální demokracie, mohli bychom prezidentovo počínání odbýt s tím, že se sice dopouští excesů, ale soudní a zákonodárná moc ho budou účinně korigovat. Jenže tato vzájemná kontrola výkonné, zákonodárné a soudní moci se zdá být narušena.
Viceprezident J. D. Vance otevřeně zpochybnil právo soudů Trumpova nařízení suspendovat. Tvrdí, že nepřiměřeně omezují moc výkonnou.
Miliardář Elon Musk, kterého Trump jmenoval do čela Úřadu pro efektivitu vlády, dokonce označil federálního soudce, který pozastavil rozhodnutí, na jehož základě měl být Muskovi a jeho lidem umožněn přístup k citlivým platebním údajům na ministerstvu financí, za fanatického levičáka. Měl by prý čelit impeachmentu.
Další lidé z Trumpova okolí navrhují, aby Trump soudní rozhodnutí rovnou ignoroval. A zdá se, že Trumpova administrativa tak v některých případech dokonce už jedná.
Federální soudce, který dočasně zmrazil Trumpův výnos o suspendování federálních programú, v minulých dnech upozornil, že navzdory tomu, že Trump vzal výnos zpět, Bílý dům ve skutečnosti Trumpovo rozhodnutí nevyplácet peníze určené a schválené Kongresem zčásti dál uskutečňuje.
V centru pozornosti je zejména ústavnost některých Trumpových kroků. Rušit celé federální úřady může jen Kongres. Ten by také jako jediný měl mít právo rozhodnout, že vláda nebude vyplácet na určité programy Kongresem už schválené peníze.
Co když administrativa soudy odmítne?
Trumpova administrativa se proti rozhodnutím soudců, kteří některá prezidentova rozhodnutí pozastavili, odvolala, což znamená, že ještě stále postupuje v rámci ústavního systému. Právní experti se ale začínají vážně dohadovat, co se stane, pokud Trumpova administrativa prostě nebude respektovat rozhodnutí nejen běžných soudů, ale popřípadě i toho nejvyššího.
Za normálních okolností by samozřejmě takové pošlapání ústavy vyústilo v impeachment, který by mohl vést až k odvolání prezidenta. Jenže Trumpovo hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou) má pevně pod kontrolou celou Republikánskou stranu.
A je tudíž nepravděpodobné, že by republikáni, kteří mají momentálně většiny v obou komorách Kongresu, řízení o impeachmentu vůbec dopustili.
Kompenzace výměnou za rezignaci. Soud dal zelenou Trumpovu plánu pro odchod federálních pracovníků
Číst článek
Kongres by mohl teoreticky reagovat i tak, že by některé Trumpovy dekrety anuloval. Jenže vzhledem ke složení Kongresu je i toto nepravděpodobné. A není jasné, co by se stalo, kdyby Trump taková rozhodnutí Kongresu ignoroval.
Pokud se Trumpova administrativa nakonec skutečně zachová tak, že bude ignorovat soudní rozhodnutí, včetně třeba i rozhodnutí Nejvyššího soudu, může dojít k hluboké ústavní krizi.
Americká demokracie je postavená na promyšlené dělbě mocí, a prezidentovi by v takovém případě stály v cestě už jen občanská společnost a některé státy americké unie, kde vládnou demokraté. Což by ovšem mohlo snadno vyústit v konflikt hraničící s občanskou válkou.
Autor působí na New York University Prague
Parchanti a burani
Petr Honzejk
Kampaň ANO pohledem z Francie
Veronika Lefrancois
Babiš, šaškování, tři procenta i prezident
Ondřej Konrád
Rusové tomu říkají chtoň. A je to jejich vývozní artikl
Alexandr Mitrofanov