Podle meteorologů v těchto oblastech při bouřkách hrozí rozvodnění malých toků a zatopení podchodů, podjezdů nebo sklepy. Vítr může lámat větve stromů.
Ministr průmyslu Havlíček podepsal memorandum o lithiu. Stejná zpráva se opakuje po čtyřech letech, nutno jen přiznat, že v detailech se ta současná od minulé přece jen liší.
Kvůli koronakrizi jsou vietnamští obchodníci v Potůčkách v podstatě bez příjmů. V odlehlé obci přibylo lidí bez práce a místní začínají být situací unaveni.
V Česku stoupá koncentrace přízemního ozónu. Jev, který je typický spíše pro letní měsíce, se teď objevuje i v zimě. Na vině je nejspíš klimatická změna a paradoxně stále čistější ovzduší.
„Nad naším územím bylo detekováno 300 výbojů,“ řekl Rýva. Bouřky se objevily také na Strakonicku a Pelhřimovsku. V Praze se podle něj v předešlých letech zimní bouřky objevovaly relativně často.
Netradiční je ale podle meteoroložky Gvozdíkové také výška sněhové pokrývky. „Většinou je výška sněhu u tohoto jevu malá, bývá to jeden až dva centimetry. Tady v tom případě bylo pět,” vysvětlila.
Před pár lety o bývalou nacistickou továrnu Rolava-Sauersack v Krušných horách nebyl tak masivní zájem turistů. I po natáčení seriálu Rapl se ale situace změnila a není jasné, kdo má o objekt pečovat.
Cesta blízkovýchodního zpravodaje Štěpána Macháčka za jeho sny je křivolaká. Z horké půdy na severu Afriky si odskakuje do Krušných hor na nádraží Kovářská, které se rozhodl zachránit před demolicí.
Možnosti řešení dopravní situace v Bílině a okolí odborníci studovali v minulosti několikrát. Všechna navrhovaná řešení však byla podle ŘSD enormně nákladná a zároveň málo efektivní.
Podle starosty Božího Daru Jana Horníka (STAN) je záměr v územním plánu obce už od roku 1996. Později město pro jednotlivé osady, které pod Boží Dar patří, vydalo i regulační plány.
„Kdysi byly Krušné hory považovány za takové začouzené pohoří se zničenými lesy, ale to dávno neplatí,“ říká hrdě Michal Urban, bez nadsázky otec zápisu české části Krušnohoří na seznam UNESCO.
Největší cínový důl Mauritius se nachází nedaleko od Horní Blatné v Krušných horách. Na seznam památek UNESCO se dostal teprve před pár týdny. Přesto je turistům tento důl neznámý.
V druhé polovině seznamu jsou i česko-německá nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří nebo zbytky podunajského hraničního valu (limes) z období Římské říše.
„Jedná se o opravdu specifickou skupinu památek, zejména památek technických v poměrně velké rozloze hornické krajiny,“ shrnul výjimečnost památek náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.
Češi, a to zejména v oblasti vrcholových partií Krušných hor, nejčastěji popisovali zápach ze spalování dřeva nebo uhlí. Menší lokální zdroje znečištění na německé straně potvrdily i měřicí přístroje.
V Krkonoších bude foukat silný nárazový vítr. Proto horská služba nedoporučuje hřebenové túry. V Krušných horách na běžeckých tratích mohou ležet popadané stromy.
Stavba vysokorychlostní trati Praha-Drážďany vyjde podle současných odhadů na zhruba pět miliard eur (129 miliard korun). Výstavba má podle dosavadních plánů začít kolem roku 2030.
Sníh a silný vítr v pondělí opět zablokovaly silnice i železnice. Bez proudu pak bylo v pondělí večer sedm tisíc domácností, uvedly distributorské firmy.
Přehled sobotního tisku: Čechům chybí na cestách endiaron, Krušné hory otevřely novou Mikulášskou štolu a nemocnice na Rokycansku se potácí s hackerským útokem.
V pondělním tisku se dočtete, že ceny benzinu a nafty dál porostou. Píšou to Hospodářské noviny. Krušné hory podle deníku Právo protne tunel pro rychlovlaky.
Nejníže teplota v noci na středu klesla na Rolavě v Krušných horách, kde teploměr ukázal -25,2 stupně Celsia. Méně než -20 stupňů zaznamenalo 11 stanic, na většině pak bylo mezi -15 až -20 stupni.
Ústecký kraj se dostal do světové špičky. Alespoň co se týče zásob lithia. V Krušných horách je celosvětově páté největší naleziště tohoto kovu. Společnost, která v horách plánuje těžbu, ho chce až do finálního produktu zpracovávat v tuzemsku. Česko by se tak mohlo stát významným výrobcem lithiových baterií.
Stále více lidí v německých Krušných horách si stěžuje na zapáchající vzduch vanoucí z Česka. V loňském roce dostalo saské ministerstvo životního prostředí 171 stížností, což je dvakrát více než v roce 2015.
