Předpokládá se, že Rusko má zhruba 1700 jaderných hlavic na více než 500 raketách, které může odpálit během pár minut. Hlavním cílem by zřejmě byly USA, ale řada těchto střel je určena i pro Evropu.
Skoro polovina Poláků se podle výzkumu United Surveys obává ruského útoku. Pro případ napadení ale podle odborníků na civilní ochranu není v zemi dost krytů.
„Slýcháme ujištění, že máme metro ve Varšavě a že tam se dá ukrýt. Jenže to metro nesplňuje základní bezpečnostní kritéria,“ upozornil někdejší velitel speciální jednotky.
„Nejtěžší částí mé práce je být v nemocnicích. Vidět děti, mladé lidi bez nohou, bez rukou, některé lidi bez očí. Je to těžké, ale velmi důležité postarat se o každého,“ říká starosta Kyjeva.
Podzemní třídy jsou jako ty „opravdové“, jenom nemají okna. Nechybí tabule, stupínek, učitelský stůl, hračky nebo plédy, protože dětem může být ve sklepě zima.
Ukrajinské úřady v pátek odpoledne vyhlásily varování před rizikem vzdušných útoků pro velkou část země - včetně střední, východní, jižní části Ukrajiny.
„Přijde den, kdy Mariupol osvobodíme. Přijde den, kdy všichni pachatelé válečných zločinů proti Ukrajincům skončí v sálech Mezinárodního trestního tribunálu a národních soudů,” řekl Zelenskyj.
Letošní zima byla naštěstí poměrně milosrdná k lidem, kteří už přes rok snášejí útrapy války ve vesnicích a městech na východní Ukrajině. Jedním z nich je Avdijivka.
Síly Kyjeva minulý týden zahájily protiofenzivu na jihu Ukrajiny, který mají pod kontrolou Rusové. Podle Londýna Moskva ve válce, kterou spustila, i nadále přichází o značnou část vojáků a vybavení.
Ukrajinský poslanec Serhij Taruta na facebook napsal, že z krytu vycházejí přeživší. Ve chvíli útoku mohlo být podle starosty Mariupolu v divadle až 1200 lidí.
Napjatou atmosféru v některých ukrajinských krytech nicméně v posledních dnech rozčeřily také radostnější zprávy. Několika ženám se během pobytu v podzemí podařilo přivést na svět nový život.
Z bezpečnostních důvodů nemůže zpravodaj Českého rozhlasu v Náhorním Karabachu říct, kde se nachází kostel, ve kterém natáčí. Lehce by se mohl stát cílem palby protivníka.
Za 85 let se celá síť zastavila jenom jednou. Nebylo to kvůli současné pandemii, i když se o tom spekulovalo, ale v říjnu 1941 během bitvy před Moskvou. A to navíc jenom na pár hodin.
Operace nazvaná Redfold byla podle serveru Independent spuštěna na začátku týdne. Vojáci se mají začít připravovat na to, že jich může být třeba například při přepravě potravin a pohonných hmot.
Jihlava otevře bývalý kryt civilní obrany. Nachází se v labyrintu chodeb pod Masarykovým náměstím. Na návštěvníky čekají klasické chodby i s ukázkami původního vybavení.
Dříve nejutajovanější protiatomový kryt v Brně nese krycí označení 10-Z. Schovat se v něm za komunismu mohla výhradně krajská politická vrchnost. V bunkru by přežilo 500 lidí po dobu tří dnů.
Válka na východní Ukrajině vyhnala z domovů na milion lidí, odhaduje OSN. Přesné počty nikdo nezná. Hodně lidí, především starších, nemá kam jít a ani nechce nikam utéci. Už týdny tráví v krytech, prakticky bez jakékoli pomoci.
Má mocné betonové zdi, dekontaminační jednotku a vede k němu několik metrů dlouhá spojovací chodba. Kryt, který měl přežít požár, bombardování a snad i atomový útok. Leží přitom v samém srdci Prahy pod budovou ministerstva dopravy. Takzvaný Husákův kryt by v budoucnu mohl být muzeem.
Praha 2 se rozhodla otevřít veřejnosti jeden z největších pražských bunkrů. Kryt civilní obrany Folimanka postavený na konci 50. let zatím slouží školním exkurzím.
Za peníze se dá dnes koupit v podstatě cokoliv. Na Ukrajině dokonce protiatomový kryt. V Charkově na východě země teď budou už za pár dnů jeden takový dražit. Stát potřebuje peníze do rozpočtu, a tak rozprodává majetek, který nikdo nevyužívá.
Ještě nedávno si na jedné plzeňské základní škole lámali hlavu, co s bývalým atomovým krytem. Nakonec se zrodil nápad udělat z něj školní klub. Během prázdnin se ve velkém stavělo, a tak dnes mohou netradiční školní klub otevřít.