Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli jen deset minut na úkryt, odhaduje analytik
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno naznačil, že Kreml by mohl použít jaderné zbraně proti jakémukoli státu, který by na Rusko zaútočil a pokud by ho podporovala jaderná velmoc. Kdyby to Moskva udělala, starý kontinent by toho moc nezmohl, soudí Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Analytik Institutu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR) a odborník na ruské jaderné zbraně Pavel Podvig má ale za to, že zatím nic nenaznačuje, že by mělo k podobné katastrofě dojít, doplňuje Rádio Svobodná Evropa.
Popisuje však, jak by se takový jaderný úder na Evropu odvíjel. Nelze prý zaručit, že by Evropa všechny rakety zachytila. Interní výpočty NATO údajně předpokládají, že Aliance má pro případ totálního ruského útoku „jen necelých pět procent“ potřebné protivzdušné obrany.
Předpokládá se, že Rusko má zhruba 1700 jaderných hlavic na více než pěti stech raketách, které může odpálit během několika minut. Hlavním cílem by zřejmě byly Spojené státy, ale je známo, že řada těchto střel je určena i pro Evropu.
V některých evropských metropolích stále existují jaderné kryty z dob studené války a v současnosti je města potichu obnovují. Jaderný bunkr byl nedávno znovu zpřístupněn v Kyjevě.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 mají zvýšený zájem o bunkry z dob studené války i Pražané. Vedoucí oddělení krizového řízení starosty městské části Praha 2 Jan Mikeš americkému serveru potvrdil, že „bunkry jsou stále funkční a v případě potřeby je lze aktivovat“.
Zapojení mocností do války je sebevražedná eskapáda. Rusko má jaderné zbraně, upozornil Lavrov
Číst článek
Také mluvčí Hasičského záchranného sboru bez bližších podrobností uvedla, že sbor od roku 2023 aktualizuje „požadavky na systém krytů i na kryty samotné“.
Výrazný zájem zaznamenala i Heike Hollunderová, ředitelka protiatomového krytu v německém údolí Ahr nedaleko Bonnu. Kryt nyní funguje jako muzeum. Zejména mladší lidé se prý ptají, jestli by se dal použít i dnes.
Tyto otázky jsou však nejspíš zbytečné. Podle Podviga by po ruském jaderném úderu lidé měli na útěk do zabezpečeného krytu jen velmi málo času. Analytik soudí, že ve střední Evropě by od odpálení rakety do jejího dopadu „uplynulo jen asi 10 minut“.
Spojené státy mají síť satelitů, které dokážou odpálenou střelu okamžitě zaznamenat, ale tento systém by byl pro země v blízkosti Ruska zřejmě nepoužitelný.
„Američané mají nejrůznější druhy varovných systémů, ale pochybuji, že by takové informace předaly americkým spojencům v Evropě dostatečně rychle – pokud vůbec,“ říká Podvig.
‚Živí by záviděli mrtvým‘
Modely následků moderních jaderných zbraní ve městech příliš povzbudivé nejsou. Jediná ruská raketa Topol-M by explodovala jako ohnivá koule o průměru jednoho kilometru, která by spálila všechno živé.
V okruhu sedmi kilometrů by zahynulo nespočetné množství civilistů na následky těžkých popálenin nebo by je rozdrtily trosky budov zničených tlakovou vlnou. A pak by ještě začala ve vzduchu a vodě působit radiace.
Britský vojenský historik Basil Liddel Hart byl v roce 1955 svědkem válečné hry, při které NATO nacvičovalo scénář jaderné války se Sovětským svazem. Aliance ji sice vyhrála, ale když se usadil hypotetický prach, skoro ze všech pokladů západního světa zbyly trosky.
Rusko chystá aktualizaci jaderné doktríny. Lavrov Západ již dříve varoval před 3. světovou válkou
Číst článek
Hart později tento zážitek označil za „velmi znepokojující“ a prohlásil, že „bylo úplně jedno, kdo vyhrál“. První tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov údajně jednou prohlásil, že po totální jaderné válce „by živí záviděli mrtvým“.
Stejně jako na vrcholu studené války je dnes jediným skutečným odstrašujícím prostředkem vědomí o nepochybném vzájemném zničení. Západ má stovky jaderných raket, ale i kontroverzní politiku jejich odpálení po varování (LOW).
Ta umožňuje Spojeným státům provést odvetný úder, když zaznamená blížící se rakety, a to ještě před jejich dopadem na své území. Tato zásada má zabránit zničení amerických jaderných zbraní, ale existuje možnost omylu, který by znamenal konec civilizace.
Navzdory rostoucímu napětí mezi Ruskem a Západem je však jaderná apokalypsa podle Podviga jen vzdálenou možností. S výhrůžnou rétorikou bychom zaznamenali i nějaké přesuny zbraní a podobně.
„Je velmi nepravděpodobné, že by k jadernému úderu došlo jen tak zničehonic,“ cituje analytika Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Poslechněte si i další komentáře a analýzy. Kdo je Herbert Kickl, předseda Strany svobodných, která vyhrála rakouské volby? Íránský útok na Izrael byl přešlap, za který Teherán zaplatí. Soudní proces s Marine Le Penovou může zvrátit její budoucnost. Německé občanství už nemůže získat žadatel, který vyzývá k násilí proti Izraeli a Židům. Celý Svět ve 20 minutách je v audiu v úvodu článku.
