Péče o mladé stromky, které byly vysázeny po kůrovcových kalamitách, přetěžuje rozpočty drobných obcí. Na práce najímají brigádníky i firmy se speciální technikou.
Těžba kůrovcového dřeva teď tvoří jen šest procent celkové těžby v regionu. Pokud by se kůrovec měl znovu vracet, mají Lesy ČR připravené tisíce lapáků.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu v hodnotě 3,5 milionu korun. Soud ale připomněl, že inspekce státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
„Hejna ptáků, roje hmyzu a vůbec zvířata se umí velmi dobře organizovat a snažíme se, abychom s drony dokázali to samé. Chceme, aby nemusely komunikovat pomocí rádia, aby se viděly,“ popisuje Báča.
„Máme technologie, které mohou vyprodukovat buk za vegetační sezonu. Ale chybí tady široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby,“ říká Pokorný.
Klikoroh borový ničí sazenice na pasekách po kůrovcové těžbě po celé republice. Lesníci v posledních čtyřech letech vysázeli miliony stromků. Brouk má tak dostatek potravy a rychle se množí.
V tisku se v sobotu dočtete, že se rozšířil kůrovec ořešákový, tedy druh brouka z Himaláje, který ničí některé listnaté druhy dřevin a teď způsobuje lokální problémy na jižní Moravě, píše Právo.
Tento způsob likvidace mrtvých a mnohdy nebezpečných stromů simuluje přírodní událost, jakou je třeba vichřice nebo blesk. Hodí se právě do míst, kam se nedostane těžká těžební technika.
Ekologické organizace navíc kritizují podmínky k získání příspěvku. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha totiž nutí vlastníky, aby holiny rychle zalesnili umělou výsadbou.
„Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku,“ řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Martin Zajíček.
V současnosti se zhruba polovina produkce surového dřeva zpracovává v tuzemsku a zbytek jde na export. Zejména v regionech se využívají lokální zdroje.
Zničená slovanská mohylová pohřebiště, ale i pozůstatky středověkých vesnic. To je důsledek těžby dřeva po kůrovcové kalamitě na mnoha místech v Jihočeském kraji.
To je třináctkrát větší suma než loni. Čína se tak pro Českou republiku stala třetím nejvýznamnějším exportním trhem. A to hned za Rakouskem a Německem.
Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity. Tržby podniku klesly o jednu miliardu korun na 3,68 miliardy korun.
Kindlmann vysvětluje, že dnes se může kácet na zhruba polovině plochy NP Šumava. Druhou polovinu podle nové zonace tvoří tzv. zóna přírodě blízká (24,6 %) a zóna přírodní (27,7 %).
Loni Lesy ČR investovaly do pěstebních prací a obnovy lesa 2,15 miliardy korun, v plánech pro letošní rok měly 2,4 miliardy korun a v roce 2020 zhruba 3,2 miliardy korun.
Podpora je zatím schválená do konce roku 2021, úřad ji bude moci vyplácet po schválení novely lesního zákona, kterou nyní projednává ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.
Zprávy o kůrovci problesknou čas od času, podle toho, jaká se nabídne příležitost. Přitom se nemluví o tom, že právě v těchto dnech probíhá rozhodující bitva, která rozhodne o osudu tuzemských lesů.