Po kůrovcové kalamitě dostal příležitost klikoroh borový. Jihočeští vědci ho chytají do nové pasti
Kůrovcová kalamita dala zelenou dalšímu škůdci. Klikoroh borový ničí sazenice na pasekách po kůrovcové těžbě po celé republice. Lesníci v posledních čtyřech letech vysázeli miliony stromků. Brouk má tak dostatek potravy a rychle se množí. Šíření škůdce má zastavit nová past, kterou vyvinuli jihočeští vědci.
„Tady máme v zemi takový válec. Aby pasti byly účinnější, dodává se tam feromon, který klikorohy naláká. Je tam jeden malý otvor, do kterého se vejde přesně jeden klikoroh, ale zároveň neodchytáváme necílové druhy, především chráněné druhy střevlíků,“ ukazuje past na klikorohy borové na pasece nedaleko Českého Krumlova entomoložka Markéta Davídková z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Odchyt byl úspěšný, ve válci pod sítem je klikorohů hned několik. Úplně znehybněli. „To je jejich oblíbená strategie proti predátorům. Předstírají, že jsou mrtví,“ vysvětluje Markéta Davídková.
Dvoucentimetrový brouk, který může žít až čtyři roky, páchá značné škody.
„Tady vidíme charakteristické poškození sazenice, které způsobil klikoroh borový. Dospělci se živí lýkem sazenic. Když lýko okoušou v dostatečně velké ploše okolo kmínku, dojde k úhynu sazenice a vlastně celé úsilí lesníků na zalesňování přijde vniveč,“ popisuje entomolog Petr Doležal.
„Klikoroh borový je zajímavý tím, že má hlavu protaženou v charakteristický nosec. Je také poměrně odolný, a to nejen stavbou tělesné schránky, která je tvrdá, dokonce se mu na Slovensku říká tvrdoň smrkový. Ale i tím, jaké rozmezí teplot přežívá. Tuhá zima mu ublížit nemůže,“ dodává.
Nejdřív kůrovec, potom klikoroh
Klikoroh je podle entomologa Petra Doležala stejně nebezpečný jako kůrovec:
„Je vlastně navazujícím druhem. Když vytěžíme dřevo napadené kůrovcem, zůstane nám holina, kterou musíme zalesnit. A klikoroh tyto holiny vyhledává. Přilétá na ně, protože pařezy, které tam zůstanou, poskytují vhodnou potravu pro jeho potomstvo.“
16:46
Konec kůrovce v Česku? Vědci vyvinuli unikátní repelent, funguje na ryze přírodní bázi
Číst článek
Na jaře přiletí dospělci a začnou se rozmnožovat. „Samice kladou vajíčka ke kořenům pařezů. Larvy, které se z vajíček vylíhnou, mají velmi dobré čichové schopnosti, takže najdou ten zahnívající kořen, prokoušou se pod kůru a vytvoří tam chodbičky. V těch chodbičkách potom larva žere, vyvíjí se. A buď stihne vyletět ještě ten samý rok, co dospělci nakladli vajíčka, nebo vyletí až po přezimování v následujícím roce,“ líčí entomolog.
Kalamita způsobená klikorohem je v současnosti na několika místech Česka.
„Registruje se na několika tisících hektarech. V tom nejhorším kalamitním výskytu se uvádí, že hustota klikorohů může dosáhnout i několika set tisíc jedinců na hektar. Pokud tam skutečně máme toto množství brouků, tak dokážou zničit prakticky všechny sazenice i přirozené zmlazení. Zalesnění je potom velmi komplikované,“ doplňuje entomolog.
Lesníci testují nové pasti na klikorohy borové především na Děčínsku a také v Jihočeském kraji na Českokrumlovsku. Zájem o ně už projevili i další vlastníci lesů.
