Teploty se podle posledních měření od poloviny července vyšplhaly až o 10 stupňů Celsia nad normál. Nezvyklé teplo by mohlo pokračovat i v první polovině srpna.
V průměru ustoupilo 93 ledovců v uplynulém pozorovacím roce o 23,9 metru, což je třetí nejvyšší hodnota za 133 let měření. Všechny tři největší úbytky byly zaznamenány během posledních sedmi let.
Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez.
V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.
„Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.
Klimatická změna ovlivňuje tání ledovců, které má poté dopad na sucho v řekách, nebo naopak jejich přílišné zavodňování. Podle expertů si na takové problémy ale musíme do budoucna zvykat.
S tím, jak budou ledovce tát a hladina moří stoupat, posune se i jakási čára ponoru v místech, kde se ledovcové štíty přesouvají do moře. Kvůli tomu pak bude led odtávat ještě rychleji.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66 tisíc kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
Na Aljašce se objevují nová tzv. termokrasová jezera, která vznikají, když věčně zmrzlá půda - tedy permafrost - rozmrzne v důsledku stoupajících teplot, povolí a propadne se.
Paruánec žaluje energetickou společnost RWE kvůli tání ledovců, což ohrožuje jeho domov a živobytí. Podle agentury AFP by případný verdikt v tomto procesu mohl být světovým precedentem.
Dezinfekci, respirátory i testy na koronavirus. To všechno musela letos přidat do výbavy expedice Masarykovy univerzity, která ve čtvrtek ráno vyrazila z Brna na cestu na Antarktidu.
Už v 18. století lidé hojně využívali paliva, tenkrát to zřejmě bylo dřevěné uhlí. „Takzvaný black carbon, černý uhlík, tady byl naměřen ještě před průmyslovou revolucí,“ upozorňuje Miroslav Šuta.
Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů.
Roztávání ledu v Grónsku podrobně monitoruje dánský server Polar Portal. Z jeho dat vyplývá, že kromě úterý dosáhlo tání dalšího vrcholu ve čtvrtek, kdy zmizelo 8,4 miliardy tun ledu.
Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec.
„Křehká rovnováha ve vysokohorských ledovcových prostředích byla přemožena postupem globálního oteplování,“ uvádí studie. Nabídla 12 návrhů, jak čelit klimatickým výzvám.
Vědci se sice neradují z ničivých dopadů oteplování klimatu, ale přiznávají, že vytvořilo příležitost, jak doplnit naše znalosti o životě v horách před několika tisíciletími.
Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo 15 centimetrů. V mořích ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval panel.
Svým prohlášením pobouřil dánské politiky i představitele grónské samosprávy. Kvůli neochotě premiérky Mette Frederiksenové americký prezident dokonce zrušil plánovanou zářijovou cestu do Dánska.
