Islandské ledovce tají. Za dvacet let jich zmizelo 750 kilometrů čtverečních
Ledovce na Islandu přišly po roce 2000 o 750 kilometrů čtverečních povrchu, což je sedm procent rozlohy ostrova. Důvodem je globální oteplování, vyplývá ze studie, kterou v úterý zveřejnil odborný časopis Jökull. Islandským ledovcům hrozí téměř úplný zánik do roku 2200, napsala agentura AFP.
Ledovce dosud pokrývají přes deset procent povrchu Islandu – v roce 2019 to bylo 10 400 kilometrů čtverečních. Od roku 1890 se plocha pokrytá ledem zmenšila o 2200 kilometrů čtverečních, tedy o 18 procent.
Z tajícího ledovce v Grónsku se uvolňuje množství rtuti. Kde se tam vzala, řeší i čeští vědci
Číst článek
Téměř třetina tohoto úbytku připadá na nové tisíciletí, spočítali islandští glaciologové, geologové a geofyzikové. „Změny povrchu ledovců na Islandu od 90. let 19. století představují jasnou odpověď na klimatické změny,“ uvedli autoři studie.
V roce 2014 Island v důsledku oteplování přišel o svůj první ledovec Okjökull. Tehdy se hovořilo o obavách vědců, že na Islandu do roku 2200 zmizí na 400 ledovcových masivů. Podle studie otištěné v dubnu v časopise Nature jsou aljašské, alpské a islandské ledovce mezi těmi, které v posledních letech ustupovaly nejrychleji na světě.
Na 220 tisíc světových ledovců přicházelo podle AFP mezi roky 2000 a 2019 dohromady v průměru o 267 miliard tun ledu ročně. Nyní už je to kolem 300 miliard tun. Tempo úbytku ledu se za poslední dvě desetiletí zrychlilo o 30 procent.
