Vědci se obávají, co by zvýšené teploty mohly znamenat pro budoucí zdraví antarktického kontinentu. Důsledky by podle nich mohly zasáhnout miliony lidí na celém světě. Na Antarktidě je totiž uložena většina ledu planety.

Kdyby všechen roztál, zvýšila by se průměrná hladina světového oceánu o víc než 46 metrů. Ale i kdyby roztály jen menší ledové útvary, bylo by to pro světová pobřežní města katastrofální. Hladina by v tom případě mohla podle odhadů vědců stoupnout zhruba o tři metry.

Podle odborníků je možné, že se podobné vlny veder budou v budoucích zimách opakovat. Zároveň hrozí, že pokud budou takové teploty v zimě, nebude Antarktida připravená na léto. A bude náchylnější k další vlně veder.

Podle výzkumného meteorologa z Antarktického meteorologického výzkumného a datového centra na Wisconsinské univerzitě v Madisonu by zvýšené tání také mohlo potenciálně změnit globální oceánské proudy. Ty významně ovlivňují klima na celém světě.

Je to druhá významná vlna veder, která se udála za poslední dva roky. Minulý březen teplota na některých místech Antarktidy stoupla o 21 stupňů Celsia nad normál. To byly zatím nejextrémnější teploty, které vědci na téhle části planety zaznamenali.

Podle Teda Scambose, glaciologa z Coloradské univerzity v Boulderu, sice současná vlna veder nedosáhla teplotních odchylek úrovně roku 2022, ale byla mnohem rozsáhlejší a dlouhodobější.

Nedávné oteplení představuje významný problém pro ledové pokrytí tohoto kontinentu. Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Proceeding of the National Academy of Sciences se tání ledu na Antarktidě se za poslední čtyři desetiletí zrychlilo o 280 procent. 

Alena Harciníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít