Kyjev, jehož armáda je vyčerpána těžkými ztrátami, se snaží získat čerstvé síly. Varšava je ohledně nového projektu „velice diskrétní“, poznamenala agentura AFP.
Český dobrovolník Milan Švrčina byl loni na frontě raněn a po návratu opět působí v Mezinárodní legii, kde se nyní stará o týlové zabezpečení a distribuci humanitární pomoci.
Pojízdné muzeum československých legionářů, známé pod označením Legiovlak, je nově o něco větší. Návštěvníci v něm najdou výstavu věnovanou 80. výročí bojů pěšího praporu u Sokolova v roce 1943.
Zájem přidat se k jednotkám ukrajinské teritoriální obrany projevují stovky Američanů denně, často kvůli tomu osobně cestují do Washingtonu. S některými tam natáčel stálý zpravodaj v USA Jan Kaliba.
„Každý velitel, který provádí a plánuje palbu, ví přesně, na co má střílet, protože musí střílet na nepřítele, musí mít spočítané veškeré parametry,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Šedivý.
Československá obec legionářská dostává od potomků legionářů fotografie, medaile anebo zápisníky. Část exponátu mohou lidé vidět v Muzeu legií anebo mohou navštívit putovní výstavu Legiovlak.
Slovo decimovat používáme s nadsázkou. Říkáme, že nás při procházce zdecimoval pes, že Dolní Kotěhůlky v přátelském zápase zdecimovaly Horní Lhotu. Jenže on to byl nejtěžší trest v římské armádě.
Jako československý legionář v Rusku se Alois Vocásek zasloužil o vznik samostatné republiky. Po druhé světové válce ale mezi legionáři kvůli odsouzení za kolaboraci s fašisty platil za černou ovci. Do konce života se snažil očistit své jméno. Nestihl to, i když se dožil 107 let. Zemřel v roce 2003 jako poslední z československých legionářů. Dnes uplynulo 120 let od jeho narození.
Z pražského Hlavního nádraží odjede dnes po desáté hodině Legiovlak do Mladé Boleslavi. Je to přesná replika soupravy, která na konci první světové války přepravovala legionáře v Rusku. Legiovlak má hlavně mladším lidem připomínat význam československých legií.
Před sto lety se začala psát nová kapitola československých legií. V polském Tarnově složila přísahu první početná skupina českých vojáků, kteří se dostali do ruského zajetí. Přímo v Tarnově si to dnes připomněli zástupci Československé obce legionářské i ministerstva obrany.
Jednodenní výroční výstava v pražských zahradách Černínského paláce připomněla zásluhy československých legionářů, kteří bojovali za první světové války. Je to právě 100 let, kdy desítky tisíc dobrovolníků nastoupily do zahraničního odboje.
100 let Československých legií připomíná výstava instalovaná ve vstupní hale karlovarského magistrátu. Expozice ukazuje hlavní události spojené se zahraničními československými vojsky. Ty významně přispěly k formování národa a předcházely vzniku samostatného československého státu.
Až do konce týdne mají europoslanci možnost shlédnout výstavku o historii československých legií za první světové války. V budově parlamentu ve Štrasburku ji zorganizoval europoslanec za ODS Oldřich Vlasák.
Členové francouzské cizinecké nazpívali album a věří, že se dostane do světové hudební hitparády. Vojáci šestnácti národností jsou součástí orchestru, který nazpíval bojovnou píseň zřejmě s cílem zastrašit nepřítele. Analogie s „hitem“ Ktož jsú boží bojovníci se přímo nabízí.