Vývojáři Last Train Home vyzývají hráče, aby se vydali na „zoufalou misi do hlubin válkou zničené pustiny a nelítostné krajiny Sibiře“. Hra podle nich líčí zážitky československých legionářů.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
V zásadě jde o převyprávění evakuace legionářů po šesti tisících kilometrech Transsibiřské magistrály z Omska do Vladivostoku, která proběhla od října roku 1919 do dubna 1920.
Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky. Pavel v poledne rovněž jmenuje nové generály a večer udělí státní vyznamenání.
Na letišti Hradčany byl k vidění například výcvik pěšího družstva s obrněným transportérem Brencarrier, družstvo s těžkým kulometem Vickers nebo střílející šestiliberní protitankový kanon.
Pojízdné muzeum československých legionářů, známé pod označením Legiovlak, je nově o něco větší. Návštěvníci v něm najdou výstavu věnovanou 80. výročí bojů pěšího praporu u Sokolova v roce 1943.
Jednou z hlavních částí hry jsou strategické boje, kdy hráč s malou jednotkou deseti mužů musí čelit velké přesile. Aby se tedy dostal k potřebným zásobám, musí taktizovat.
Moravec, někdejší velitel československé rozvědky pracující pro exilovou vládu v Londýně, je považován za autora plánu na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Vagonářské muzeum, které v objektu sídlí, před nedávnem pod malbou objevilo nápis Nazdar. Město teď chce nápis restaurovat a v místnosti vytvořit novou expozici.
„Je potřeba poděkovat všem,“ řekl premiér novinářům po ceremoniálu. Den válečných veteránů je podle něj velice důležitý z hlediska historie českého státu, Evropy i světa.
Průvod vyšel z ulice Na Příkopě, odkud zamířil k Národnímu památníku na Vítkově. Po ceremoniálu si návštěvníci mohli prohlédnout historické tábory legií, ukázky uniforem, výzbroje a výcviku.
Českoslovenští legionáři za první světové války opanovali obrovskou část Sibiře, aby se pak před sto lety vrátili do vlasti a ovlivnili politické a společenské klima první republiky.
Národní muzeum připravilo výstavu ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, Vojenským historickým ústavem a Správou Pražského hradu. Veřejnosti se zpřístupní, až to dovolí epidemická situace.
O československých legionářích vzniklo mnoho knih a také filmů. Většina byly dokumenty, hraný film se natočil naposledy před osmdesáti lety. Jaká je historie filmů o legionářích, a jaké se točí dnes?
Přesně před sto lety se vrátily do vlasti jednotky Československých legií. Co všechno o jedinečném příběhu vojska dnes víme? A proč stále nejen v Rusku budí legie kontroverzi?
Orlík vznikl na konci května 1918 jako improvizovaný obrněný vlak. Později se legionářům podařilo ukořistit jiný, a to nejmodernější vojenský vlak té doby v Rusku, který s Orlíkem spojili.
Málokterá armáda měla před sto lety svoji uměleckou úderku. Českoslovenští legionáři ji ale měli, šlo o divadelní komandu a plnila stejné úkoly jako o mnoho let později třeba zpěvačka Marlen Ditrich.
„To jste si tady vraždili vy sami mezi sebou. Dělali jste neuvěřitelná zvěrstva a je pohodlné to hodit na Čechoslováky,“ říkal podle svých slov lidem v Rusku vojenský historik Eduard Stehlík.
Hroby a pomníky jsou i po sto letech mimořádně citlivou věcí. Legionáři byli příliš dobří bojovníci a na cestě domů Transsibiřskou magistrálou poráželi bolševiky úplně všude.
Filip v polovině května pro deník Krasnaja zvezda pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.
Soupravu Legiovlaku tematicky rozdílných vagonů – obrněný, velitelský nebo divadelní. Nyní začíná poslední putování vlaku, který připomíná 100. výročí návratu legionářů do Československa.
Ministr zahraničních věcí Petříček podle prezidenta Zemana nedodržel slovo. Nepřerušil prý kontakty s Miroslavem Pochem, jehož kandidaturu do čela české diplomacie prezident před dvěma lety odmítl.
Československá obec legionářská dostává od potomků legionářů fotografie, medaile anebo zápisníky. Část exponátu mohou lidé vidět v Muzeu legií anebo mohou navštívit putovní výstavu Legiovlak.
Na Olšanech vznikne nová hrobka pro legionáře, píše Mf Dnes. Ministerstvo podle Deníku připravuje změnu energetického zákona kvůli podvodným zprostředkovatelům energií. Více ve výběru z médií.