Československá obec legionářská dostává od potomků legionářů fotografie, medaile anebo zápisníky. Část exponátu mohou lidé vidět v Muzeu legií anebo mohou navštívit putovní výstavu Legiovlak.
Na Olšanech vznikne nová hrobka pro legionáře, píše Mf Dnes. Ministerstvo podle Deníku připravuje změnu energetického zákona kvůli podvodným zprostředkovatelům energií. Více ve výběru z médií.
V Rusku bojovali českoslovenští vojáci na straně států Dohody. Po vítězství bolševiků se začali stahovat do Vladivostoku, odkud se vydali na cestu domů. Návrat do vlasti však nebyl jednoduchý.
Vašátko se úspěšně účastnil nebezpečných průzkumných akcí v nepřátelském zázemí, bojů v Haliči nebo v Karpatech. Působil také při náboru zajatců do československých jednotek v Rusku.
Přesně před sto lety, na začátku září 1918, svedli českoslovenští legionáři spolu s ruskými bělogvardějci bitvu o Kazaň. Ze strategického hlediska byla jednou z nejdůležitějších epizod občanské války.
Česká republika může kvůli liknavému přístupu ruských úřadů k vybudování pomníku československým legionářům v Samaře přistoupit k ostré odvetě. Ta může zasáhnout ruské vojenské památníky v Česku. Prohlásil to v úterý v dolní komoře ruského parlamentu představitel ruského ministerstva obrany Vladimir Popov. V Praze podle něj sledují situaci s rostoucím pobouřením. Jiří Caletka z tiskového oddělení českého ministerstva obrany potvrdil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu nespokojenost české strany s přístupem samarských úřadů.
Do Prahy se po roce vrátil Legiovlak. Je to věrná replika vlaku, kterým se českoslovenští legionáři vraceli z první světové války domů. Historické muzeum v pojízdných vagonech brázdí Česko už od roku 2015 a připomíná historický význam československých legií.
Jako československý legionář v Rusku se Alois Vocásek zasloužil o vznik samostatné republiky. Po druhé světové válce ale mezi legionáři kvůli odsouzení za kolaboraci s fašisty platil za černou ovci. Do konce života se snažil očistit své jméno. Nestihl to, i když se dožil 107 let. Zemřel v roce 2003 jako poslední z československých legionářů. Dnes uplynulo 120 let od jeho narození.
V lotrinském Darney se dnes konají oslavy 97. výročí vzniku československých ozbrojených sil a Dne československé armády. Účastní se jich také Bohuslav Sobotka. Premiér rovněž navštíví unikátní Československé muzeum.
V polském Tarnově přísahala před sto lety první velká skupina českých válečných zajatců věrnost Rusku. Byl to přelom pro československé legie. A přímo na místě si to připomněla Československá legionářská obec a české i polské úřady.
Na pražské žižkovské nádraží přijel Legiovlak. Repliku vozu, který sloužil při bojových operacích podél Transsibiřské magistrály v letech 1918 až 1920, představila Československá obec legionářská. Plně vyzbrojený obrněný vlak organizátoři připravili u příležitosti sta let od vzniku legií.
Na Champs Elysées v Paříži dnes pochodovali čeští legionáři. V srpnu před sto lety se do Invalidovny dostavilo na šest stovek našich krajanů, kteří se přihlásili do Cizinecké legie s cílem bojovat v první světové válce za Francii. Krátce nato odjela polovina z nich do Bayonne na jih Francie, kde byla sestavena ryze česká rota, později nazývaná Nazdar.
Jak se cítili legionáři při návratu do vlasti a jak žili stovky kilometrů od domova? Tyto i další otázky si při studiu osudů českých legionářů pokládal historik Dalibor Vácha. A pak se pokusil odpovědět vlastní knihou. Napsal román Červenobílá, poslal ho do soutěže a právě dnes za něj přebral Literární cenu Knižního klubu.
Bruntálsko bývalo za starého Rakouska domovem téměř výlučně německého obyvatelstva. Přesto se i z tohoto kraje rekrutovali legionáři, kteří v první světové válce bojovali proti rakousko-uherské armádě. Jednotky se tvořily hlavně v Rusku a přidávaly se na stranu carských vojsk. Klub Za starý Bruntál a legionářská obec chtějí osudy bruntálských legionářů připomenout v rámci výstavy k 100. výročí vypuknutí 'velké války'.
Před sto lety se zrodily Československé legie. Jejich příslušníci, většinou zajatci a dezertéři z rakousko-uherské armády, přispěli ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků v roce 1918. Jejich historické zásluhy chce připomenout projekt Legie 100. Odstartuje 11. října, kdy vznikly legie v Rusku.
Až do konce týdne mají europoslanci možnost shlédnout výstavku o historii československých legií za první světové války. V budově parlamentu ve Štrasburku ji zorganizoval europoslanec za ODS Oldřich Vlasák.
Hokejisté během sezony v Kontinentální lize poznají snad všechny kouty Ruska. Ne všude ale mají možnost vidět pamětihodnosti měst, kde je čekají bitvy o důležité body. Ve Vladivostoku zbyl mimo jiné čas i na návštěvu památníku československých legií.
Ve slovenských Nových Zámcích začaly práce na obnově hrobů padlých vojáků, hotova má být do příštího týdne. Přednosta městského úřadu Českému rozhlasu řekl, že renovace pietního místa je plánovaná dlouhou dobu a město na ni má potřebná povolení.
Slovenské ministerstvo vnitra vyšetřuje případ hrobů československých legionářů v Nových Zámcích na jižním Slovensku. Město nechalo odstranit části památníku, který připomíná padlé legionáře z roku 1919. Bojovali tehdy proti jednotkám Maďarské republiky rad, která obsadila část území Slovenska. Město tvrdí, že památník odstranilo proto, aby ho mohlo obnovit. Kritici to však zpochybňují.
Slovenské úřady vyšetřují zdevastování památníku československých legionářů ve městě Nové Zámky. Legionářskou obec pobouřilo, že někdo zničil těžkou technikou pietní místo nad hrobem asi 90 československých vojáků. Slovenské ministerstvo vnitra tvrdí, že památník je v rekonstrukci. Město ale pietní prostor upravuje bez povolení.
Na kolejích se objeví unikátní kopie vlaku, který za první světové války používali českoslovenští legionáři v Rusku. Stavbu repliky iniciovala legionářská obec a historická souprava bude i pojízdnou expozicí. Od vzniku první jednotky dobrovolníků - legionářů uplyne příští rok 100 let.
Ve městě Kungur na Urale dnes zástupci České republiky odhalí další pomník československým legionářům. Stejná událost se loni v ruském Čeljabinsku neobešla bez protestů. Mnozí Rusové totiž považují československé legionáře za nepřátele a vrahy.
Československé legie působily v první světové válce také v Itálii, kde jejich příslušníci bojovali po boku místních alpiníků. Ti se proto ujali péče o hroby a památníky legionářů i v době, kdy v Československu vládl socialismus. Už více než 90 let si oběť československých bojovníků připomínají i ve vyhlášené horolezecké oblasti Arco.
Na dnešek připadá v Lotyšsku kontroverzní svátek – Den legionářů. Každoročně představuje příležitost pro skupiny různých zaměření, aby vyšly do ulic. Někteří považují připomínkový den za oslavu nacismu, jiní něco takového důrazně odmítají.
Přesně týden před oslavami výročí založení samostatné Československé republiky se dočkali připomínky ti, kteří se o její vznik velkou měrou zasloužili – byť tisíce kilometrů od domova. V ruském Čeljabinsku stojí nový památník upomínající osud československých legionářů.