Okolí nenápadné vesnice Chelmno nacisté od 8. prosince 1941 proměnili ve vyhlazovací tábor. Přijížděly sem nejen transporty Židů z Polska a protektorátu Čechy a Morava, ale také Romů a Sinthů.
V den vyhlazení obce, 10. června 1942, byl s ostatními lidickými dětmi a ženami převezen do kladenského gymnázia, kde jej nacisté společně s Hanou Špotovou a Dagmar Veselou vybrali k poněmčení.
V literatuře se objevuje i konstatování, že Štemberka měl poskytovat duchovní útěchu lidickým mužům, kteří byli postupně odvádění k popravě. Je to vysoce pravděpodobné, ale jasné důkazy neexistují.
K hrobu lidických mužů při sobotním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš, vedení Senátu, sněmovny a další. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, osobně se nezúčastnil.
„My, obyvatelé města Stoke-on-Trent, jsme chtěli ujistit naše české přátele, že v tento památeční den jsme s nimi. Proto vyvěšujeme českou vlajku,“ vysvětlil muž, díky němuž se pouto stále drží.
Měl na svědomí životy tisíců Čechů. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha organizoval odvetné akce včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
O víkendu napadl i na Kladensku sníh, děti vytáhly saně, boby či pekáče a společně s rodiči hledaly jakékoli aspoň malé převýšení, ze kterého by mohly hoblovat stráň. Našly i starý lidický hřbitov.
Protektorát Čechy a Morava||red|Literatura|Knižní soutěž
Scenárista a badatel Miloš Doležal navazuje na svou loňskou sbírku dokumentárních povídek Čurda z hlíny novou trojicí příběhů. Jednu z ústředních rolí dostává Josef Čapek.
Spisovatel, rozhlasový redaktor, novinář listů Prager Tagblatt a později i Prager Presse. Tím vším byl František R. Kraus. A také svědek nástupu Adolfa Hitlera k moci i tragédie Lidic.
„Institut pozastavení členství v ČSBS je trestem proti těm členům, kteří porušují stanovy nebo usnesení volených orgánů ČSBS a nemůže ho vyhlásit sám člen svazu,“ uvedl mluvčí svazu.
Členové uvedli, že již v roce 2018 vyjádřili znepokojení nad „nedostatečnou prezentací navenek, vnitřním organizačním chaosem“ a některými kroky vedení, které vedou k poklesu prestiže a odlivu členů.
„Připomínat si to, co jsme prožili ve dvacátém století jako obyčejní lidé, je strašně důležité proto, aby se nám to znovu nestalo,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Vltava Jiří Padevět.
82 dětí nacisté zavraždili v plynovém autě – nejmladšímu byl jeden rok. Jen několik jich Němci vybrali na poněmčení. O osudu dětí se matky dozvěděliy až po válce.
Osm dní před zničením Lidic odvedlo gestapo z města lidickou židovku kvůli udání její domácí. Příběh Štěpánky Mikešové Löwingerové dodnes vyvolává v mnohých lidech negativní emoce.
Československý generál a profesor mezinárodního trestního práva Bohuslav Ečer se už za druhé světové války stal členem nově zřízené komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů.
Stehlík ve funkci nahradil Martinu Lehmannovou, která rezignovala kvůli sporu s některými lidickými pamětníky. „Je to o nesprávném výkladu jednoho historického dokumentu,“ říká.
Funkci Stehlík převezme po bývalé ředitelce Lehmannové. Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku minulý rok obvinili, že překrucuje fakta.
Po natočení několika dokumentů si Martin Dušek úspěšně vyzkoušel práci režiséra hraného filmu. Za svou prvotinu Staříci získal Cenu české filmové kritiky.
„Měl jsem dojem, že to, co mi vadí, paní Lehmanové nevadí,“ vysvětluje důvody odvolání ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin.
