Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin.
Památník Lidice loni čelil kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž ČT, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce.
„Takové zvěrstvo, jaké nacisté na Lidicích spáchali, patřilo k výjimečným i přes to, že byla druhá světová válka. I z toho důvodu, že se jím doslova a do písmene veřejně pochlubili,“ říká Stehlík.
V Lidicích si lidé připomněli 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Závěrečné slovo měla pamětnice, která tragédii přežila a starostka Lidic, která je vnučkou jedné z obětí.
Před 77 lety nacistické jednotky pod vedením Karla Hermanna Franka zničily středočeskou obec Lidice a povraždily muže, ženy a děti odvezly do koncentračních táborů.
Mf Dnes informuje o plánu na zavedení bezpečnostních rámů nebo kamer na rozpoznávání obličejů na významných dopravních uzlech. Přehled tisku sestavil Radiožurnál.
Stovky lidí se v neděli sešly na pietě za obec Lidice, kterou před 76 lety vypálili nacisté. U společného hrobu zavražděných obyvatel položily věnce desítky delegací.
Málokterá místa na Zemi váže tak silný vztah jako Lidice a Stoke on Trent. Po jejich vypálení nacisty uspořádali horníci celonárodní sbírku na obnovu. Na důkaz přátelství tam zasadí hrušeň z Lidic.
Za „spolupráci s nepřítelem“ se v sedmnácti dostala před německý stanný soud. Čtrnáct spoluobviněných bylo popraveno, tři se nevrátili z koncentračních táborů, obci Morávka hrozil osud Lidic a Ležáků.
„Tak jsme se vzbudili a nevěděli jsme, co se děje, a najednou oni už stáli uvnitř,“ popisuje Marie Šupíková noc, kdy do jejího domova vtrhlo gestapo a ukončilo její doposud bezstarostné dětství.
Před 75 lety se vystupňoval nacistický teror po atentátu na Reinharda Heydricha. Němečtí okupanti vyhladili Lidice. Dva týdny na to se stejným způsobem pomstili v Ležákách.
„Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci,“ řekl prezident Miloš Zeman při připomínce 70 let od poválečného založení nových Lidic.
Lidický památník získá darem obraz britského malíře Stana Younga, který dlouhá léta visel v rodinném domě v Londýně. Plátno měly Lidice dostat už koncem padesátých let.
Po vypálení Lidic za druhé světové války ho nacisté poslali na převýchovu do Německa. Později musel k Hitlerjugend, nakonec se ale přestěhoval zpět do znovuobnovené středočeské obce. Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic, zemřel po dlouhé nemoci ve střešovické nemocnici. Bylo mu 82 let.
Z Českého svazu bojovníků za svobodu odchází další dvě osobnosti. Opustit spolek se rozhodl Antonín Nešpor se svou dcerou Pavlou. Jde o pozůstalé po lidické ženě Anně Nešporové. Antonín, který je zároveň předsedou Občanského sdružení Lidice, řekl Radiožurnálu, že mu vadí hlavně nedemokratický přístup uvnitř organizace.
Jiří Hampl vyhrál dlouholetý spor o autorská práva na sousoší lidických dětí s Památníkem Lidice. Vrchní soud v Praze dnes pravomocně rozhodl, že 87letý sochař je spoluautorem díla a památník musí k bronzovým sochám vrátit desku, kde je i jeho jméno.
Už 74 let uplynulo od vypálení obce Lidice na Kladensku. Je to jeden ze symbolů nacistického teroru za 2. světové války. Vzpomínkové akce u památníku v Lidicích se kromě veřejnosti zúčastnili i ministři, poslanci a prezident Miloš Zeman. Ten varoval před návratem neonacismu do společnosti.
Vypálení Lidic nacisty připomínají další dvě pamětní desky. Jedna je věnovaná mužům, druhá vzpomíná na ženy, které se do Lidic už nikdy nevrátily. Návrhy obou desek připravila místní grafička Milena Burgrová. Stály asi 24 tisíc korun.
Členové spolku za stavbu památníku dnes v Lidicích položili při příležitosti 100 let od narození Josefa Horáka a Josefa Stříbrného základní kámen monumentu, který má být pietní vzpomínkou na příslušníky zahraničního odboje. Ačkoli památník ještě nestojí, mezi obyvateli budí kontroverzi.
Poslední tři žijící ženy lidické tragédie - Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová - ukončily členství v základní organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích. Nesouhlasí s volbou nové předsedkyně, někdejší novinářky a bývalé europoslankyně Jany Bobošíkové.
Někdejší novinářka a bývalá europoslankyně Jana Bobošíková má novou funkci. Stala se předsedkyní základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích. Bobošíková v obci nebydlí, členkou tamní organizace je ale už několik let. Její zvolení do čela svazu vyvolalo mezi místními kontroverze.
Sad míru a přátelství v Lidicích, kde rostou tisíce růží, se dostal mezi světovou elitu. Federace růžových společenství mu udělila nejvyšší možné ocenění. Sad vznikl v roce 1955 na podnět poslance britského parlamentu a sazenice do něj věnovaly desítky zemí z celého světa. Teď sad prochází velkou inventurou, se kterou Památníku Lidice pomáhají botanici.