Je Štědrý den. Končí období adventu a začínají Vánoce. Rodiny připravují štědrovečerní večeři. Křesťané si jej spojují s čekáním na narození Ježíše Krista a večer se sejdou na tradiční půlnoční mši.
V moderním pohanství není žádná centrální autorita. „Není nikdo, kdo by rozhodl, co je pohanské a co ne,“ říká religionista Pavel Horák. „Je to taky jeden z důvodů, proč to lidi tak táhne,“ doplňuje.
„Možná se budeme líbat pod rozkvetlými lípami, kdo ví. Ale jsou místa a odrůdy, které mohou kvést ještě výrazně později, takže bych líbání pod rozkvetlou třešní nevzdával,“ věří bioklimatolog Trnka.
Svatby odnepaměti provázejí různé zvyky. U nás někdy dávají ženichovi na nohu kouli, novomanželé se při hostině krmí jednou lžící, rozbíjí se talíř a tak podobně. Jaké zvyky se ale dodržují ve světě?
Když se řekne Velikonoce, každému z nás se vybaví pomlázka, kraslice, mazanec a beránek. Lidové tradice byly v minulosti spojeny s každým velikonočním dnem. Dodnes se ale dochovaly jen některé.
„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.
Je Štědrý den, začínají Vánoce. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek.
„Na stole bylo devatero jídel. Nesmělo chybět nic, co za ten rok hospodářství vyprodukovalo. Byla tam vánočka z bílé mouky, chléb z černé mouky, zelenina a tak dále,“ popisuje šéf Polabského muzea.
Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden.
Noční vlaky do Košic jsou plné, dálnice nedokončené. Pro tisíce Slováků žijících v Česku ale existuje ještě jedna spojnice s domovem - tradiční písně a tance, které řada z nich opět objevuje.
Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice. Jednou z nich je třeba to, že se 25. prosince nemá pracovat.
Novou výstavu připomínající lidové zvyky můžete navštívit v poličském Centru Bohuslava Martinů. Připomíná lidové zábavy a zvyky, kterými naši předkové překonávali období zimy a chladný začátek jara.
Za velikonočními tradicemi se můžete vypravit i za hranice. Třeba v saském městě Ostritz a v Budyšíně dnes pořádají tradiční Velikonoční jízdy. Na unikátní podívanou se skutečně chystá i řada lidí z Česka.
Máme velikonoční Velký pátek, a i když ho v Česku na rozdíl od desítek jiných evropských zemí nesvětíme dnem volna, tak či onak už žijeme svátky. Většina z nás má ovšem Velikonoce spojené v první řadě s lidovými tradicemi – s pomlázkou, kraslicemi a beránkem. Ale už málokdo dnes ví, jaký je jejich původ.
