Šéf ČSSD Jan Hamáček pohrozil koncem spolupráce s hnutím ANO, pokud do Rady ČTK projde Michal Semín. Nominant SPD v prvním kole uspěl zřejmě i díky hlasům poslanců ANO. Jak vážně to ČSSD může myslet?
Lidovci jsou sice stoletou stranou, druhou nejstarší po sociální demokracii, přesto jim to v novodobé historii vždy více slušelo, když nehráli sólo a spolupracovali s jinými.
Mrtví vstanou z hrobů, apokalypticky se s oblibou straší v béčkových hororech, když se začnou dít divné věci. Občas se podobná scéna odehraje i v politice.
To, že ČSSD mládne, se dalo vyčíst ze složení delegátů sjezdu. Přesto jedno z hlavních vystoupení na něm měl čtyřiasedmdesátiletý senior. Jmenuje se Miloš Zeman.
Politici nám nenápadně sdělují, že republika patří jim a že v ní - víc než na pravidlech - záleží na převažující vůli mocných. Přitom ještě před několika lety hovořili jinak.
Čím míň známe detailů, tím je pravděpodobnější, že se rozhovory o vzniku nové vlády hnutí ANO a České strany sociálně demokratické blíží ke zdárnému vrcholu.
„Zimola byl dobře připravený, Hamáčkovo vystoupení nebylo tak přesvědčivé. Ale když sociální demokraté chtějí udělat nějakou změnu, většinou si dají pozor, aby nebyla příliš razantní,“ soudí Jelínek.
ČSSD si v neděli v Hradci Králové zvolí nové vedení strany. Delegáti také budou rozhodovat o tom, jak hluboká bude případná vládní spolupráce s hnutím ANO.
Kdy jindy než ve svátečním období ocenit premiéra-vizionáře, který překračuje mantinely všední agendy a uvažuje i o věcech, které měli jeho předchůdci za nemožné.
O tři místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů usiluje 24 kandidátů, které doporučily občanská sdružení a organizace. Senát mezi nimi vybere členy rady na schůzi 6. prosince.