Hamás se dlouhodobě snaží převzít na Západním břehu moc, ale brání mu v tom Izrael, který tam už druhý rok provádí bezpečnostní operace a zatýká teroristy.
Výrok způsobil v Německu vlnu nevole. Kancléř Scholz nad výrokem vyjádřil „znechucení“, jeho nedostatečná okamžitá reakce mu ale v Německu vynesla ostrou kritiku.
O budoucnosti Pásma Gazy po válce zatím není jasno. Američtí činitelé prý navrhují, aby přechodně bezpečnost zajišťovaly mezinárodní síly, například složené z jednotek arabských zemí.
Abbás, který v čele palestinské samosprávy stojí jako lídr hnutí Fatah už od roku 2005, na mimořádném jednání v Ramalláhu mluvil o potřebě zajistit ochranu „našich lidí“.
Abbás prohlásil, že Izrael se za posledních 50 let dopustil vůči Palestincům padesáti holokaustů. Tato nehorázná slova vyžadovala rozhodnou odpověď od hostitele. Jenomže Scholz tak neučinil.
Scholz na tento nehorázný výrok Abbáse nereagoval, ale ve středu ráno nad ním na Twitteru vyjádřil „znechucení“ s tím, že „pro Němce je jakákoli relativizace mimořádnosti holokaustu nepřijatelná.
Husajn al-Šejch se stal druhým nejvyšším palestinským představitelem. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ho jmenoval do funkce generálního tajemníka Organizace pro osvobození Palestiny.
Po třech březnových teroristických útocích v Izraeli, které si vyžádaly jedenáct mrtvých, stoupl 7. dubna počet izraelských obětí na čtrnáct po střelbě Palestince v telavivské kavárně.
Izrael v uplynulém roce zažil významnou politickou změnu. Přestože čtvrté předčasné volby od jara 2019 opět vyhrál Likud, jeho předseda a premiér Benjamin Netanjahu nesestavil vládu.
Tři Palestinci, včetně dvou příslušníků palestinských bezpečnostních složek, ve čtvrtek zahynuli při přestřelce s izraelskou armádou v Džanínu na severu Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu.
Rada OSN pro lidská práva schválila vytvoření vyšetřovací komise, která se bude zabývat událostmi jedenáctidenních bojů, jež nepřežilo přes 260 lidí, zejména Palestinců z Pásma Gazy.
Izraelská armáda krátce po půlnoci vydala stručné prohlášení, že „letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy“. Poté následovala další salva raket vystřelených z Pásma Gazy na Izrael.
Koaliční vláda Bennetta a Lapida by potřebovala i hlasy strany arabských Izraelců, kterou vede Mansúr Abbás. Ten ve čtvrtek uvedl, že o vládě nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí.
„Hamás je za situaci v Gaze odpovědný, a pokud by mu tam izraelská armáda poslala vojáky, ztráty by byly obrovské. Situace je ale nestabilní a stačí jedna raketa, aby se zhoršila.“
Mezi několika desítkami tisíc účastníků čtvrtečního shromáždění byli převážně ultraortodoxní židé. Jejich komunita odpovědnost za tragédii připsala šéfovi policistů.
Jak v úterý řekl mluvčí palestinské strany Fatah, Irikát byl hospitalizován kvůli komplikacím souvisejícím s transplantací plic, kterou podstoupil v roce 2017, ne s covidem-19.
Jaké má Trumpův plán pro Blízký východ šanci na úspěch? „Palestinci situaci neodhadli. Je možné, že arabské státy řeknou, že plán berou. Pak zůstanou Palestinci sami,“ říká Irena Kalhousová.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás byl převezen do nemocnice v Ramalláhu, informovala v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného palestinského činitele.
Trump při přivítání v Bílém domě Abbásovi řekl, že je připraven spolupracovat s Izraelem a s Palestinci na dosažení mírové dohody. Očekává se společné prohlášení.
Do Vatikánu dnes večer přijedou prezidenti Palestiny a Izraele. Šimon Peres a Mahmúd Abbás se společně s papežem Františkem pomodlí za mír. Společná modlitba představitelů dvou znesvářených zemí má podle Vatikánu sama o sobě symbolický význam.
