Podle nejnovějšího průzkumu agentury PCPSR palestinského sociologa dr. Chálila Šikakího stoupla za poslední dva měsíce popularita Hamásu na Západním břehu skoro čtyřnásobně a 82 procent tamějších Palestinců považuje masakr Izraelců ze sedmého října za správný čin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Gita Zbavitelová: Popularita Hamásu mezi Palestinci stoupá

Zato palestinská samospráva Mahmúda Abbáse je tam hluboce neoblíbená. Důvodem je rozsáhlá korupce i neschopnost dosáhnout vzniku samostatné Palestiny.

Abbás je u moci od roku 2005, ale posledních několik let vládne nezákonně, protože nevyhlásil ani jedny volby. Samospráva neudělala pro Palestince vůbec nic a vznik nezávislého státu se ani o krůček nepřiblížil. 

Přestože Abbás nahlas odsuzuje terorismus, aktivně proti němu nebojuje a naopak ho podněcuje vyplácením vysoké renty teroristům vězněným v Izraeli a oslavováním nejbrutálnějších vrahů Izraelců.

Popularitu mu to však nezvyšuje; naopak 92 % obyvatel Západního břehu si dnes přeje jeho demisi. Považují ho za zkorumpovaného a neschopného autokrata, zrádce a izraelského kolaboranta. 

Hamás se dlouhodobě snaží převzít na Západním břehu moc, ale brání mu v tom Izrael, který tam už druhý rok provádí bezpečnostní operace a zatýká teroristy.

Tyto preventivní akce nejspíš zabránily protiizraelskému povstání „na všech frontách“, o které po říjnovém masakru usiloval Hamás a jeho sponzor Írán. 

Jakmile vojáci do nějakého palestinského města vstoupí, narazí na urputný ozbrojený odpor. Vloni v sebeobraně zabili 160 ozbrojenců a letos do začátku října skoro 200.

Od října přibylo dalších skoro 300 mrtvých a armáda pozatýkala 2200 hledaných teroristů, z toho zhruba 1200 členů Hamásu. 

Komanda zasahují zejména v Dženínu, Tulkarmu a Náblusu, kde vloni vznikly desítky nových teroristických skupin. Řadu jich rozprášila a každý den pokračuje. Tento týden trvala jedna protiteroristická operace v Dženínu 60 hodin. 

Přestože Izrael svými operacemi pomáhá odvrátit i svržení samosprávy, ta mu příliš nepomáhá. Po jeho červencovém zásahu v Dženínu s ním přerušila bezpečnostní spolupráci a dodnes ji plně neobnovila. 

Úspěšné akce izraelské armády, díky kterým je násilí na Západním břehu pod kontrolou, však v posledních dvou měsících komplikují izraelští osadníci.

Až do masakru Hamásu byly jejich útoky na Palestince většinou bez obětí, až na výjimky jako únorový pogrom ve vsi Huwára, který byl odvetou za vraždu Izraelce.

Za prvních šest měsíců letošního roku došlo k 680 útokům a do minulého týdne k dalším více než 240. Palestinci tvrdí, že jich letos bylo na 1300, o 40 procent víc než loni. 

Oběti osadnických útoků 

Přibývá i obětí osadnických útoků – izraelská armáda uvádí „nejméně tři“, zatímco OSN osm. Zhruba tisíc Palestinců ze strachu z osadníků odešlo z patnácti vesnic v oblasti C pod izraelskou správou. 

Američané několik týdnů Izrael vyzývali, aby proti osadníkům zasáhl, a když zadržel jen jednoho, přijali vlastní opatření – zakázali řadě z nich vstup do Spojených států. Jména záměrně neuvedli. Stejný krok udělala tento týden i Británie.

A více než polovina arabských obyvatel Západního břehu se podle nejnovějšího palestinského průzkumu domnívá, že se izraelským osadníkům ubrání pouze zakládáním ozbrojených skupin. 

Washington kvůli nedostatečnému izraelskému postupu proti násilníkům na Západním břehu dokonce Izraeli zdržuje dodávku dvaceti tisíc pušek. Jeruzalém o ně požádal už v prvním týdnu války pro civilní týmy u hranic s Gazou, Libanonem a Sýrií, ale Washington se obává, že by mohly skončit v rukou osadníků. 

Američané také po Izraeli chtěli, aby po rozprášení Hamásu svěřil vládu nad Gazou palestinské samosprávě.

Izraelci je nakonec údajně přesvědčili, že Abbásova vláda toho není schopná, ale podle agentury Bloomberg s ní o tom Washington přesto jedná. Ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že se samospráva musí „revitalizovat“, aniž upřesnil jak. 

Zmínil i „svobodné volby“, ale ty by teď vyhrál Hamás. Zatímco ještě v září by Hamás na Západním břehu zvítězil nad Fatahem Mahmúda Abbáse jen těsně, dnes by teroristy volilo 54% Palestinců a Fatah jen 13 procent. A v prezidentských volbách by politický vůdce Hamásu Ismaíl Haníja porazil Abbáse poměrem 78 procent k 16 procentům. 

Co nastane po Abbásově smrti 

V Pásmu Gazy Hamás demokratické volby vyhrál už v roce 2006 a rok nato samosprávu svrhl. Kdyby se tam ujala vlády znovu, dopadlo by to stejně.

Navíc Mahmúd Abbás prohlásil, že bude v Gaze vládnout, jen když „vznikne samostatná Palestina s hranicemi z roku 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem“. To je ovšem zcela nerealistické. 

A palestinský premiér Muhammad Štajá dokonce chce, aby se Hamás stal členem nejvyššího palestinského orgánu, Organizace pro osvobození Palestiny, a „přispěl k vybudování samostatné Palestiny na Západním břehu, v Pásmu Gazy a východním Jeruzalémě, protože je nedělitelnou součástí palestinské politiky“.

To je ale zcela nepřijatelné a nemůže s tím souhlasit Izrael ani Američané. Netanjahu, ale i izraelská opozice jakýkoli podíl samosprávy na vládě v Pásmu Gazy kategoricky odmítají. 

Izraelci teď sice na Západním břehu pozatýkali množství členů Hamásu, ale tím jeho popularitu u Palestinců nesníží.

Podle listopadového průzkumu palestinské agentury AWRAD si jich skoro 86 procent přeje, aby Hamás figuroval v palestinské vládě, a 75 % podporuje vznik Palestiny na celém území dnešního Izraele; tedy likvidaci židovského státu.

Při takových názorech je lepší si ani nepředstavovat, co na Západním břehu nastane po Abbásově smrti.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít